Možná už jste se s tímhle fenoménem v Řecku setkali: Řekové rádi věští z kávy, respektive z kávové sedliny. 

Pokud někdo natahuje ruku k vašemu téměř dopitému šálku, je to pro našince přinejmenším divné. Většinou je to doprovázeno frází: να σου πω τον καφέ, doslova „řeknu ti kávu“. Pro věštění z kávy totiž řečtina používá obraty λέω τον καφέ /léo ton kafé/ „říct kávu“, případně διαβάζω τον καφέ /dhiavázo ton kafé/ „číst kávu“. Dalším způsobem, jak vyjádřit tuhle činnost, je obrat λέω το φλιτζάνι /léo to flitzáni/ a διαβάζω το φλιτζάνι /dhiavázo to flitzáni/ „říct/číst šálek“.

Sedlina samotná se řekne το κατακάθι, v hovorovém jazyce ale častěji slyšíme ο ντελβές. Tohle slovo stejně jako tolik jiných v řečtině pochází z turečtiny, konkrétně ze slova telve.

(Mimochodem, české slovo lógr má stejnou etymologii jako lágr – z německého Lager – tábor, ale také ležení. Hezky jde ta souvislost vidět přes sloveso sich lagern „usadit se“.)

A tak můžeme v Řecku slyšet věty jako třeba: 

Ο ντελβές δεν λέει ποτέ ψέματα. Lógr nikdy nelže. 

Το είδα στον ντελβέ.  Viděl jsem to v lógru./ Lógr mi to řekl. 

Čtení z kávy neboli καφεμαντεία má svoje pravidla. Například byste měli držet svůj šálek po celou dobu pití kávy pouze jednou rukou. Na závěr trochu kávy v šálku necháte a položíte šálek vzhůru nohama (ανάποδα) na talířek. Necháte deset minut odstát a máte připraveno. Η καφετζού /kafetzu/ – jak se té, která z kávy věští, říká – může začít.