Co přibalit do krosny? Ideálně nic! Nejlepší je totiž vypnout. Ale já se neubránila a vzala jsem si s sebou tuhle starší učebnici estonštiny. Volba padla právě na ni, protože je lehká (ta kniha, ne ta estonština) a protože už má leccos za sebou. Čili ideální společník do lesa! A co jsem se dozvěděla?

• Dánština, kam se podíváš! Není tomu tak dávno, co jsem tu psala o dánštině. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že Tallinn je vlastně „dánský hrad“ neboli Taani linna. Linna znamená v moderní estonštině spíš město. 
• Pravděpodobně vás na internetu neminul známý vtip Estonian has no sex and no future, který vychází ze skutečnosti, že estonština nemá rody a budoucí čas. A který by se dal stejně dobře použít i na finštinu…
• Blízkost estonštiny a finštiny mi zatím připadá asi jako čeština a polština – zhruba 80 % slovní zásoby je při troše fonetické průpravy, co se jak mění, okamžitě srozumitelných (viz ukázka níže). Těch 20 % dá trochu víc zabrat. Ukáže se, že to je buď nějaká výpůjčka (nejčastěji německá, o těch bude za chvíli řeč), ale často také slovo z jiné vrstvy slovní zásoby – to, co je v jednom jazyce neutrální výraz ze standardního jazyka, je v druhém archaismus. 
• Pokud byste se chtěli stejně jako já vydat do estonštiny přes finštinu, hodně pomůže pokud máte naučenou finštinu z ulice a ne z učebnice (což je můj případ), protože estonština a hovorová finština jsou si ještě o kousek blíž.
• V estonštině je spousta německých výpůjček, namátkou pilt „obrázek“ z německého Bild, kleit „šaty“ z německého Kleid nebo kartulid „brambory“ z německého Kartoffeln. Pro srovnání tytéž výrazy ve finštině: kuva, mekko, perunat. Některé dají člověku trochu zabrat – jako třeba peegel „zrcadlo“ z něm. Spiegel nebo püksid „kalhoty“ z dolnoněmeckého Buxe. Co mě ale vyloženě pobavilo v lekci o vybavení kuchyně: potid ja pannid „hrnce a pánve“ neboli oblíbená německá značka nádobí Potten & Pannen. 
• Jestli mi nějaké slovíčko učarovalo, tak je to estonské vabandage „promiňte“ (výslovnost přikládám) a magamistuba „ložnice“ (a opět výslovnost). 
• Na vtipná slova moc nejsem a vlastně už je kolikrát ani nevidím, ale hambapasta „zubní pasta“ pobavilo.

Ukázka podobnosti slov mezi estonštinou a finštinou

česky	estonsky	finsky
muž  žena dítě chlapec dívka kočka pes dům  obchod sešit	mees naine laps poiss tüdruk kass koer kodu kauplus vihik	mies nainen lapsi poika tyttö kissa koira koti tyttö vihko

A teď pár slov z prvních lekcí, která jsem neodhalila

česky	estonsky	finsky
zahrada kniha stůl  promiňte	aiad raamat laud  vabandage	puutarha kirja pöytä anteeksi

Mimochodem slovo čundr má původ v německém tschundern „toulat se“. Více v článku Deset trampských výrazů a jejich etymologie.