- Kde se vzaly Vánoce?
Český název tohoto svátku je inspirován německým Weihnachten, což je zkrácená podoba původního zu den wihen nahten, „o posvátných nocích“. Existují ale i lidové domněnky, které nepřipouštějí jiný než český původ tohoto slova. Kdysi se návrat slunce oslavoval dvanáct dní a dvanáct nocí. Celému tomuto období se mělo údajně říkat „o dvanácti nocích“, až z toho zbylo „o Vánocích“. Anglické Christmas doslova znamená „Kristova mše“. V románských jazycích jsou zase Vánoce odvozené od zrození – natalis –, z něhož se stalo francouzské Noël, italské Natale či španělské Navidad.
- A co koledy
Slovo pochází z latinského Calendae, což v kalendáři starých Římanů původně označovalo první den v měsíci. Protože se začátek měsíce tradičně „provolával“, získal svůj název ze slovesa calare (volat). Ostatně, stejný původ má i kalendář. Obzvlášť velký význam měly lednové koledy, tedy oslavy prvního lednového dne, který byl už od 2. stol. př. n. l. v Římě vnímán jako začátek roku. Do latiny se ale tohle slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo den, na který se vyhlašovalo novoluní. Postupně si výraz z latiny vypůjčily různé slovanské jazyky a upravily si jej do své podoby.
- Cukroví s překvapením
Perníku se dřív říkalo „peprník“, protože jednou z jeho typických složek byl ještě v pol. 19. stol. pepř. Občas ho tam naši předkové údajně nasypali tolik, že se pečivo nedalo jíst. Včelí úly neboli vosí hnízda pocházejí ještě z předkřesťanského období, kdy se cukroví peklo na oslavu magické noci zimního slunovratu a mělo sloužit k odvrácení zlých sil. Říkalo se mu tehdy „obřadní pečivo“ a naši předkové jej zavěšovali nad vchodem do domu, stáje nebo na ovocné stromy. Vosí hnízda měla zlé duchy odehnat právě svým tvarem. Vanilkové rohlíčky zase přišly z Vídně, kde se údajně začaly péct na počet porážky Osmanské říše, jejímž symbolem byl půlměsíc.
- Drahé dárky
Až o něčem řeknete, že to stojí majlant, vězte, že tento výraz pochází z německého Mailand, tedy „Milán“, jehož bohatstvím byli čeští vojáci v rakousko-uherské armádě natolik ohromeni, že metaforu přenesli do češtiny. Když něco anglicky stojí majlant, „stojí to ruku a nohu“ – it cost me an arm and a leg. Španělština zná výraz me costó un riñón – „stálo mě to ledvinu“, francouzsky se mimo jiného říká: couter la peau des fesses – „stát kůži na hýždích“. A v němčině se pro něco drahého musí těžce krvácet – man muss dafür schwer bluten.
- Punč na zahřátí
Slovo, stejně jako nápoj samotný, zřejmě pochází z Indie. Nejprve se v 17. stol. dostal do Anglie a z ní se pak rozšířil do dalších koutů Evropy. Nejběžnější teorie říká, že název punče pochází z hindské číslovky pět – [panč]. Přesně tolik ingrediencí má totiž tento nápoj dle tradice obsahovat: citron, cukr, alkohol, vodu a koření. Horké víno s cukrem ale celkově patří k nejstarším nápojům vůbec, neboť ve starověku byla voda plná bakterií a bod varu nabízel jediný způsob dezinfekce.
- Bez Popelky to nejde
Věděli jste, že tenhle příběh má asi 3 000 různých variací, což z Popelky zřejmě dělá světově nejznámější pohádkovou postavu na světě? Za úplně nejstarší je považován příběh o řecké otrokyni Rhodopis z konce 1. stol. př. n. l. Její jméno doslova znamená „růžovoočka“ – ῥόδον [rhodon] je „růže“ a ὤψ [ops] označuje „oko“. Právě zde se poprvé objevuje motiv Popelčina střevíce, přesněji řečeno sandálu, jejž orel odnese a hodí egyptskému faraonovi do klína. Disneyho Popelka se zakládá na francouzské Cendrillon, kterou v roce 1697 stvořil Charles Perrault. Za popularitu právě téhle verze zřejmě může využití netradičních detailů – dýňového kočáru, víly kmotřičky nebo skleněného střevíčku.
- Taky doufáte v bílé Vánoce?
Sníh plní důležité místo nejen v kultuře některých národů, ale i v jejich jazycích! Třeba sámské jazyky jsou známé tím, že obsahují kolem 300 různých slov pro vyjádření sněhu – šlahtti je mokrý sníh, seaŋáš velmi mokrý, mosku dálki tzv. mlžný sníh a borga zase sníh padající za silného větru. V islandštině krap znamená sníh smísený s vodou, hjarn zase ledový sníh, který nikdy netaje. Hundslappadrífa se překládá jako „sněhové vločky velké jako psí tlapky“, él označuje prudké a nečekané sněžení, občas doprovázené krupobitím. Švédština zná rekordsnö neboli „rekordní sníh“, kramsnö je ideální pro výrobu sněhových kuliček, klabbsnö zase na stavění sněhuláka a julesnö označuje vánoční sníh.
- Péefka, nebo vánoční přání?
Mnoho lidí preferuje první možnost pro její zdánlivou „mezinárodnost“. Ne všichni ale vědí, že se jedná o československý unikát! Zkratka označuje francouzské Pour féliciter, což v češtině doslova znamená „k blahopřání“. Zvyk posílat kromě vánočního přání ještě jedno na konci roku se objevil v 19. stol. a údajně k tomu přispěla narůstající sekularizace. Péefko totiž v sobě na rozdíl od klasického vánočního přání neneslo žádnou spojitost s křesťanskými svátky, pouze několik hezkých slov do nového roku. Má se za to, že zkratku vymyslel hrabě Karel Chotek, protože ho nebavilo přát všem svým známým osobně.
- Čas si užít trochu pohody!
I když tomu tak v reálu často není, vánoční svátky by měly být především časem lidu a pohody. Právě pohoda je jedno z unikátních českých slov, které dává překladatelům do cizích jazyků pořádně zabrat. Pochází se slovesa hoditi se, ale má všeslovanský základ -god-, popř.-hod-. Význam se však může lišit – v ruštině погода [pogoda] znamená pouze a jenom „počasí“, v polštině většinou také. Pro „počasí“ se pohoda primárně používala i ve staré češtině, jejímž opakem byla nepohoda. Pohoda má ale také konkurenty! Třeba dánské slovo hygge vyjadřuje pohodový přístup k životu a umění si ve všem najít něco pozitivního. Základ má ve staroseverštině, kde hyggja znamenalo „myslet“.
- Tři králové ve světě
Závěr vánočního období není o nic méně zajímavý než jeho průběh! V Irsku se tomuhle svátku říká Women’s Christmas, protože je to konečně den, kdy ženy mají po vánočním shonu volno a mohou si někam vyrazit. Protože vánoční období trvá právě dvanáct dnů, jí se 5. a 6. ledna ve Spojeném království tzv. Twelfth Night Cake, ovocný koláč s brandy, do nějž se zapékají velké sušené fazole. Kdo je v koláči objeví, je po zbytek dne prohlášen králem, nebo královnou. Německy se tento den řekne Dreikönigsfest nebo Dreikönigstag a je pro něj příznačné koledování, kdy domy obcházejí tzv. Sternsinger – „hvězdní zpěváci“. V Lotyšsku je to zase Zvaigznes diena, tedy „Den hvězdy“.