Jak studovat cizí jazyky?

Nejdřív trochu o metodách. Metoda, která je dnes nejméně populární, je metoda gramaticko-překladová . V našem prostředí tuto metodu reprezentují starší učebnice z řady SPN pro samouky, ale i mnohé nové knihy . Text v úvodu lekce je určen hlavně k tomu, aby demonstroval nový gramatický jev, věty bývají vytrženy z kontextu. Cvičení jsou drilová a důležitou, především kontrolní, funkci plní překlad. Nutno dodat, že tohle už dnes uspokojí málokoho. Žijeme ve světě barev, podnětů a chceme víc…Učebnice jsou přesto vyhledávány pro svou dostupnost a nižší cenu. Určitou vyšší úroveň této metody představují například učebnice z řady pro samouky (LEDA) a tato metoda je také populární v německy mluvícím prostředí (například nakladatelství Langenscheidt, Buske):

Komunikativní metoda

Na druhou stranu, barevné učebnice plné zbytečných obrázků zaměřené pouze a hlavně na zvládnutí každodenních obratů (mnohdy bez dostatečných gramatických vysvětlení) jsou druhým extrémem. Takových učebnic je v současnosti na trhu poměrně dost a jsou naopak poměrně drahé. Mluvíme zde o tak trochu špatně pochopené metodě komunikativní. Je to metoda, která upřednostňuje schopnost studenta v dané situaci či na dané téma použít určité penzum vět, gramatiku vysvětluje okrajově, především k objasnění jevů, které se vyskytly v textu. Cvičení mají být orientovaná na porozumění (doplňovačky do textu, kroužkovací cvičení apod.; je jasné, že naopak překlad nemá v této metodě úplně svoje místo). Komunikativní metodu reprezentují téměř všechny anglické učebnice nebo například učebnice češtiny pro cizince Krok za krokem. Tato metoda je také cílem anglických Teach Yourself (i když barevných obrázků tam mnoho nenajdete).

Tyto knihy nemají úplně jednotnou metodiku a trochu liší se autor od autora. I když se to nezdá, tyhle knihy jsou obecně pro lidi talentovanější na jazyky. Oni vám sice vysvětlí, že sloveso je ten slovní druh, který označuje nějakou činnost, ale řada věcí z jazyka, který je předmětem učebnice, zůstává na čtenáři, aby si je domyslel, dohledal apod. Učebnice z řady Teach Yourself stojí kolem tisíce korun, metodicky je to tedy nic moc, ale výhodou je, že k tomu máte cédéčko, a rozhovory jsou poměrně dost autentické. Především chci upozornit na to, že starší a nová vydání této řady jsou obsahově stejná. Kniha se tváří jako nová (s obálkou, typografií, ISBN), ale při bližším pohledu zjistíte, že text je starý a už ho doma jednou máte.

Další metody

Další metody, které můžeme zmínit jako třeba sugestopedie (používání hry, fantazie, hudby, divadla apod. při výuce), relaxopedie (navození klidného a odpočatého stavu mysli a tím snazší přijímání nových věcí) nebo audiovizuální metoda (využití technických prostředků ke zdokonalení poslechu – video, nahrávání hlasového projevu apod.) jsou určeny především pro výuku v kurzu. Jako autodidakti se k nim dostaneme výjimečně. Ačkoliv například překládání a učení se písničkám (což je využíváno právě v sugestopedii) je mezi studenty obecně velmi populární. Je to dílčí nemetodologická záležitost. Za zmínku ještě stojí dvě metody- audiolingvální metoda a frekvenční metoda. Audiolingvální metoda je velmi populární v anglosaském prostředí, především v Americe, odkud také pochází . Je založena na mnohonásobném (a mnohahodinovém) poslechu a opakování řečových modelů za účelem memorování. Tato metoda byla hojně využívána například agenty CIA k rychlému zvládnutí jazyka. Avšak vzhledem k nedostatkům této metody, které jsou zjevné, by mě zajímalo, kolik z nich bylo prozrazeno… Na tuto metodu dnes navazují učebnice (resp. především audiomateriály) PIMSLEUR.

Jsou velmi drahé a jejich komerční úspěch do jisté míry spočívá v tom, že student má pocit, že se touto metodou naučí jazyk jakoby mimoděk, prostě jenom tím, že bude pořád dokola tato cédéčka poslouchat.

Frekvenční metoda

Frekvenční metoda také pochází z Ameriky. Metoda je založena na přísném výběru slovní zásoby. Poprvé byla použita ve třicátých letech v učebnici Basic English. Autor (Ogden) vybral 850 slov (podstatných a přídavných jmen) a 18 sloves, které lze dále kombinovat pomocí tzv. operátorů (příslovce, předložky). Tak lze vytvořit až 20 000 slovních spojení, která pokrývají téměř všechny životní situace. Učebnice angličtiny dodnes čerpají z Basic English. Frekvenční učení si můžete snadno zprostředkovat i doma. Stanovte si počet, na který stačíte (pro začátek je vhodné například 500 slov) a dejte se do toho. Potřebujete-li se rychle domluvit, máte-li alespoň průměrnou paměť a nevadí vám, že zpočátku budete dělat gramatické chyby (později však budou vystřídány o to pevnějším ukotvením gramatického systému), je to metoda vhodná právě pro vás.

Řada učebnic je potom kombinací více metod.

Několik praktických tipů

1) Vedení klasického slovníčku (na jedné straně izolované slovo v cizím jazyce, na druhé straně izolované slovo v češtině) je něco, co děláme téměř všichni, a přitom je to tolik k ničemu!!! Je mnohem lepší nahradit takový slovníček jednou z uvedených alternativ: 1) Veďte si sešit, kde si budete psát vždy slovo a s ním zároveň několik příkladových vět. Při učení se soustřeďte na zapamatování celých vět nebo slovních spojení spíš než na memorování izolovaných slov. Ponechte si u každého slova místo a šikovné věty přidávejte. 2) Kupte si v papírnictví tvrdé kartičky menšího formátu, výborně ale poslouží také účtenky Bobo za 16,-) a na každou kartičku pište opět slovo a věty, případně rovnou věty (protože to je to, o co tu jde, dostat do hlavy ta zautomatizovaná slovní spojení). S kartičkami můžete nakládat podle vlastní fantazie – lze na ně psát okruhy slovní zásoby, ale také slovesa. Použití kartiček je široké, dobře se drží v ruce a tak je snadno vytáhnete třeba v tramvaji. Jejich výhoda spočívá také v tom, že je můžete míchat a tudíž trochu oblafnout paměť (která většinou v obvyklém slovníčku už ví, co bude následovat, a tudíž je každé další učení pasivnější a pasivnější).

2) Už od nejjednodušších textů můžete používat zpětný překlad. Z učebnice, z jednoduchého textu v originále (například z internetu, zjednodušená četba) přeložte několik vět a potom se donuťte přeložit si je co nejvěrněji zase pěkně zpátky. Je to věc, se kterou přišel už Komenský, a skutečně dobře funguje na upamatování celých vět či sousloví.

3) Lepení kartiček s cizími slovy po bytě či kanceláři, neustálý poslech kazety a cédéčka nebo pět různých zvýrazňovačů, kterými popíšeme celou učebnici i sešit, často prostě nefunguje. Problém spočívá v tom, že zapojujeme pouze jeden smysl a proto je pro vás každé další učení stále více pasivní. Můžete si samozřejmě kartičky nalepit do kuchyně, koupelny apod. ale pokaždé, když půjdete kolem, zastavte se a slovo nebo větu nahlas přečtěte, pak máte alespoň teoretickou šanci, že vám to k něčemu bude. S poslechem je to podobné, samotný poslech je příliš jednostranný, i když jak jsme si řekli výše, existují metody, které jsou založeny výhradně na poslechu. O jejich funkčnosti se však vedou spory. Když poslech, tak pěkně s tužkou a papírem v ruce, a nešiďme to řízením auta a jinými činnostmi. Můžeme si opět zapisovat celý text nebo jen slovní spojení, která nás zaujmou.

4) Postupujte pomalu, ale vytrvale. Dobrá předsevzetí jsou například: Jedno nové slovíčko denně, jedno cvičení denně apod. Až teprve podaří-li se vám malý cíl, přidávejte a klaďte na sebe větší nároky. Hledejte vhodnou denní dobu, kdy vám jde učení nejlépe. Pro většinu z nás je to dopoledne, avšak tou dobou sedíme v kancelářích, ve škole a máme jiné věci na práci, takže nám zbývá ráno, například před cestou do práce, nebo večer (proč ne místo zpráv?). Dobré však je tuto denní dobu dodržovat (tj. když ráno, tak každé ráno).

5) Alfa a omega studia cizího jazyka je čtení. Zjednodušené četby jsou dnes přes internetová knihkupectví dostupná v desítkách jazyků. A opravdu se vyplatí do toho investovat (a to i přesto, že to většinou čteme jen jednou). Další možností je samozřejmě internet. Nicméně kvalita textu je jiná. Zprávy přeci jen ne každého zajímají a někdy je obtížné najít souvislý text. Dobře poslouží například nějaký kvalitní blog, ke kterému se můžeme vracet. Přesto však lze doporučit čtení zmíněných zjednodušených textů. Většinou jsou vydány ve spolupráci s metodikem a najdete v nich přehledy slovní zásoby, obtížnost textu se stupňuje úměrně vysvětleným jevům apod. Je to dost motivující k dalšímu čtení.

Pokud Vás zaujalo téma metodiky a rádi byste si o různých přístupech k výuce přečetli víc, můžete zkusit některou z následujících knih:

Závěrem…

Pokud Vás zajímá téma jazykového studia, metod, přístupů, ale hlavně to, jak docílit výsledku rychle a efektivně, ráda Vás přivítám na svém kurzu Jak se učit jazyky. Těším se na viděnou!

 

vložil/a | rubrika: , ,

Jazykový zpravodaj

Baví vás jazyky stejně jako mě? Líbí se vám články v Jazykovém koutku? Pokud zadáte svoji e-mailovou adresu, můžeme zůstat v kontaktu a já vám vždy jednou týdně pošlu novinky ze světa jazyků – nové články na blogu, jazykové zajímavosti nebo tipy na zábavnější a efektivnější učení. Také se dozvíte o akcích, které nezveřejňuji na webu.

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.