Jazyky a práce v cestovním ruchu – Incoming (Veronika Kracíková)

Spojení cizích jazyků a práce v cestovním ruchu, to se přímo nabízí. Pro ty, kdo ovládají cizí jazyky, může být kariéra průvodce nebo delegáta lákavou formou, jak uplatnit jazykové dovednosti v praxi. Nicméně postup může být i opačný: učíme se cizí jazyky, abychom se dostali do kontaktu s naší oblíbenou zemí či národností, a jelikož víme přesně, pro jaký účel  budeme jazyk využívat, o to intenzivněji se budeme snažit dosáhnout komunikativní úrovně.

Cestovní ruch je velmi široké odvětví a nabízí mnohem pestřejší možnosti, než se může zdát po letmém pohledu na Staroměstské náměstí uprostřed sezóny.

Toto odvětví se dělí podle nejrůznějších kritérií, pro naše potřeby jej rozdělíme jednoduše na incoming a outgoing, respektive na příjezdový a výjezdový cestovní ruch.

Část 1: Incoming

V tomto článku se zaměříme na první kategorii: z pohledu českého občana se tedy bude jednat využití cizích jazyků ve styku s cizinci, kteří cestují do České republiky. Ti zde využívají nejrůznější služby, přičemž ty základní jsou doprava, ubytování, stravování a kulturní vyžití (návštěva památek, muzeí, hudebních akcí a podobně). Pokud čtete tento článek, zřejmě máte větší ambice, než prodávat Američanům zmrzlinu či pivo v podhradí Karlštejna. Stejně tak si jistě najdete snadno sami inzeráty hotelů, leteckých společností a podobně. Proto přejděme k činnosti průvodcovské, která již vyžaduje hlubší znalost jazyka, patřičnou odbornost, a jak se dočtete níže, může se jednat o nevyzpytatelně kreativní vyžití! 🙂

Začít můžeme kdekoliv…

Nejširší spektrum možností nabízí samozřejmě Praha a její okolí, ovšem i zájemci z regionů mohou při troše štěstí a kreativity natrefit na zajímavá uplatnění. Po celé zemi se nachází množství hradů a zámků, které ke své činnosti potřebují  cizojazyčné průvodce.  Jen pro představu, desítka nejnavštěvovanějších hradů a zámků ČR roku 2013 je rozeseta doslova po celé zemi: na prvním místě  figuruje jihomoravská Lednice, druhé a třetí místo je zastoupeno jihočeským Krumlovem a Hlubokou, a pokud pomineme středočeské perly Karlštejn, Křivoklát a Konopiště, jsou v top desítce i Trosky a Sychrov z Libereckého kraje či moravská Kroměříž a Bouzov. A to se ani nezmiňuji o církevních památkách, poutních místech, synagogách, židovských hřbitovech, pivovarech, jeskyních a podobně! Zaměřme se nyní na případ hradů a zámků, protože to je zřejmě pro většinu nejdostupnější a požadavky na uchazeče lze zobecnit i na jiná místa, jak mi potvrdila např. i mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Procvičit si jazyky při provázení památkou lze jak na plný úvazek,  tak formou brigády, čímž památkové objekty vykrývají nárůst poptávky turistů v sezóně. Konkurence mezi zájemci je samozřejmě veliká. Své životopisy zasílají kandidáti  již v lednu a přestože základním požadavkem bývá typicky pouze maturita a znalost alespoň jednoho cizího jazyka,  při pohovoru hrají podstatnou roli i komunikační dovednosti, projev bez řečových vad a celkový dojem. Pokud ještě studujete na střední škole, a tedy nemáte maturitu, jistě vás potěší, že např. na Konopišti můžete provázet již od 17 let. Pokud uspějete a hradní správa vás vybere jako vhodného kandidáta na průvodce, můžete se začít učit přidělená skripta. Zatímco na Hluboké dostanete materiály jak v češtině, tak i v cizím jazyce, na Konopišti si vše musíte přeložit sami. Jelikož jsou ale neoddělitelnou součástí tréninku náslechy zkušených kolegů, lze jistě obtížná slovíčka „vychytat“.  Nakonec, než předstoupí čerstvý průvodce před opravdové turisty, musí trasu projít nanečisto s figuranty a vedoucím. Jazyky, o které je největší zájem, jsou samozřejmě závislé na lokalitě. Jiná situace bude na jižní Moravě a v Jižních Čechách, kde díky blízkosti Rakouska a Bavorska hraje největší roli němčina. Jiné to bude z pochopitelných důvodů v západočeském lázeňském trojúhelníku. Obecně lze ale říci, že angličtina, ruština, italština a španělština, spolu s výše zmíněnou němčinou, jsou základ. Umíte-li jazyků více, můžete se těšit na vyšší ohodnocení jakožto vícejazyčný průvodce. Bohužel ale ne všechny cizí jazyky tak snadno upotřebíte. Pokud máte například kombinaci portugalština – slovinština, mimo Prahu to budete mít těžké. Jelikož se poptávky na tyto jazyky objevují zřídka, řeší to památkové objekty buď cizojazyčnými zalaminovanými texty, nebo, na zmíněném zámku Hluboká, dostane průvodce kolem krku reproduktor s namluveným cizojazyčným výkladem. I když už se vám ale podaří těžce nabyté jazykové znalosti uplatnit na vašem oblíbeném zámku, vězte, že finančně je tato práce značně podhodnocena. Na zámku Konopiště například pracují průvodci na Dohodu o pracovní činnosti. Nedostávají tedy zaplaceno podle počtu odvedených skupin, ale podle počtu hodin, které zámku věnují, neboť provoz se nedá vždycky přesně předvídat. Jako nováček, provázející jen v jednom cizím jazyce, budete dostávat 58 Kč/hod ve všední den a 73 Kč/hod o víkendu a ve svátcích. Průvodci, kteří ovládají dva jazyky a umí všechny tři prohlídkové okruhy, mají maximální sazbu 71 Kč/hod ve všední den a 89 Kč/hod o víkendech a svátcích. Nelze tedy tuto činnost dělat jen pro peníze.

Jak tedy zařídit, abyste mohli pracovat v cestovním ruchu mezi cizinci, a přitom měli větší kontrolu nad svou hodinovou sazbou? Čtěte až na konec! 🙂

Možná žijete v nějakém z českých historických měst a rádi byste provázeli turisty na čerstvém vzduchu? Vězte, že průvodcovská činnost je zatím stále činnost volná, a tudíž nemusíte splňovat žádné komplikované náležitosti, samozřejmě kromě povinnosti platit řádně daně, případně sociální a zdravotní pojištění, pracujete-li na živnostenský list. Pokud byste ale téma chtěli nastudovat do hloubky, Vysoká škola obchodní v Praze jako snad jediná vysokoškolská instituce u nás nabízí bakalářský obor Průvodcovská činnost v cestovním ruchu.

Jakožto osoba na volné noze musíte však vyřešit dvě zásadní otázky: jak si seženete zakázky a také, z jakého zdroje se naučíte potřebný výklad. Oba problémy snadno vyřešíte, když se spojíte s místním turistickým centrem. Pokud jste například z okolí Kutné Hory, máte maturitu a umíte alespoň jeden cizí jazyk, můžete zkusit štěstí u zdejší Průvodcovské služby. Zajistí vám jak skripta, tak náslech, a za hodinu provázení v angličtině dostanete 200 Kč. Jelikož historická česká města a památky UNESCO obecně přitahují i turisty z Asie, v Kutné Hoře se šance na vaše angažmá – a vyšší plat – výrazně zvýší, hovoříte-li japonsky nebo čínsky. V dalších městech je situace podobná.

Průvodcovské zkoušky

Výjimkou je tak trochu Praha, kde samozřejmě platí stejný živnostenský zákon, ale na rozdíl od jiných měst zde několik institucí nabízí placené průvodcovské kurzy, zakončené zkouškou, za jejíž úspěšné složení vám vystaví certifikát, případně odznak. Těmi institucemi jsou Pražská informační služba (PIS) a Tyrkys. Termíny, ceny a další informace snadno najdete na internetu. První jmenovaná agentura má pověst sice poněkud těžkopádné, nicméně kvalitní instituce, která na posluchače klade velké nároky a absolventi mají o něco prestižnější statut. U tržněji orientovaného Tyrkysu naopak můžete na zkoušku nastoupit i bez přípravného kurzu, pokud si vše nastudujete sami. Ať už se rozhodnete pro kteroukoli instituci, počítejte s tím, že učit se nové věci budete muset po celou kariéru a zároveň, že to, co se vyučuje na kurzu, obvykle turisté slyšet nechtějí. 🙂

Z hlediska uplatnění, je v Praze mnoho a mnoho agentur, které potřebují vydatné databáze průvodců a jazyky se tu využijí opravdu všechny. To, co může být v regionech neuplatnitelná znalost, vám v hlavním městě klidně zdvojnásobí příjem. O tom, jak si vybrat dobrou agenturu a nespálit se, by se dal napsat další článek. Proto: dejte na reference kolegů a poslouchejte svou intuici. Každý ale musí někde nějak začít, proto se nebojte pracovat zpočátku i pro poněkud masovou cestovku, kde budete muset do mikrofonu střídavě popisovat Hradčany ve třech jazycích. Pokud budete šikovní, jistě se brzy najde něco lepšího. Minimum za 3-4 hodinovou okružku bývá 1000 Kč, tedy 250 Kč/ hodinu. Čím lepší agentura, tím samozřejmě lepší ohodnocení. 300 – 400 Kč za hodinu anglického výkladu je normální, 600 Kč za hodinu v portugalštině je u některých firem běžné, přičemž zvěsti o platu čínsky hovořících průvodců mluví o několikanásobku.

Praktické tipy

Co ale dělat, pokud žijete nebo studujete ve městě, kde je cestovní ruch spíše vzácný? Případně sem turisté jezdí, ale místní oficiální organizace připomíná spíše klub vyvolených, kam se nelze bez protekce dostat, a na váš email s vyšperkovaným životopisem vždy odpoví, že mají plný stav a nikoho nepotřebují? Situace zdaleka není ztracená, neboť „Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v cestovním ruchu“ je živnost volná, tudíž kromě maturity a čistého trestního rejstříku nepotřebujete nic. Jak tedy postupovat, pokud máte (nebo si hodláte vyřídit) živnostenský list, ale nevíte, co dál? Vytvořte si skripta sami pomocí Wikipedie, knih, výstřižků z místních novin a podobně. Tím máte jeden problém vyřešen. Nyní několik nápadů, jak se dostat k zakázkám:

  1. Zapátrejte na internetu, zda nějaká cestovní agentura či kancelář nepořádá zájezdy do vaší lokality. Pošlete jim životopis a motivační dopis, psaný na míru. Divili byste se, ale najdou se cestovní kanceláře, které s místní „mafií“ také neradi spolupracují. Například proto, že není schopná najít osoby požadovaného zaměření. Hypotetická situace: dánská cestovní kancelář pořádá do vašeho městečka jednodenní výlet pro vysokoškolské studenty, zaměřený na kulturu a konzumaci piva či jiného alkoholu – doplňte si dle vašeho regionu. Ale místní informační centrum považuje toto téma a klientelu za podřadné a odmítá v tom své kvalifikované pracovníky angažovat. Kromě toho, nemá v databázi žádné dánštináře. Vás ale s dánštinou tehdy odmítli, protože zájem o tento jazyk je minimální. Jiným důvodem může být cena služeb místní organizace. Každopádně, zde je vaše šance!
  2. Natiskněte si vizitky, neboť stovka výstižných navštívenek do začátku – ideálně s fotkou a výčtem vašich jazyků – je záležitostí finančně dostupnou a minimálně stejně podstatnou pro začátek kariéry, jako dobré webovky. S vizitkami pak můžete obejít místní hotely, v případě největší nouze i turisty na místním vlakovém nádraží. Nikdy nevíte!
  3. Již padla zmínka o webovkách. To je ideální místo, kam umístit vaší jedinečnou nabídku, opatřenou lákavými fotografiemi vašeho rajónu, včetně kontaktů a případně ceníku a objednávkového formuláře. Někdy postačí, když své stránky pouze vytvoříte v příslušném exotickém jazyce, a už tím budete jedineční. Pokud ale žijete ve městě jako Karlovy Vary a vaší doménou je ruština a němčina, konkurence bude veliká a jedině originální produkt vám přiláká cizince. Snažte se najít nějaké téma, které je vám blízké a můžete na něj příslušnou túru zaměřit. A zdaleka nemusí jít jen o popis historie, architektury, fauny a flóry. I organizování jednodenních běžkařských/ sjezdařských kurzů pro Jihoameričany v Jizerských horách může být skvěle placená příležitost, jak si oprášit španělštinu! Jste-li studující a nenapadá vás žádné použitelné téma, obstojí i  „Místní studentský život a oblíbené studentské výčepny“! Záleží, jak přesvědčivě daný produkt nabídnete. A to platí i pro turisticky jinak nezajímavé lokality. Jste-li z Mostu či Ostravy, bude to možná „Dědictví necitlivé těžby v dobách komunismu a jeho architektonické a sociální důsledky“, a kdo ví, třeba na to někoho do svého regionu přilákáte, třeba studenty a profesory urbanismu či ekologie.
  4. Ať už jste z nepříliš zajímavé lokality nebo je naopak ve vašem městě kvůli množství turistů silná konkurence, je třeba vybudovat si stálou klientelu. Není tím myšleno, že by se dotyční Portugalci či Řekové každý rok vraceli, ale pokud se o ně jednou postaráte k jejich spokojenosti a dáte jim VIZITKU, buďte si jisti, že navštíví-li vaši Dolní Lhotu někdy v budoucnu jejich známí, jistě se vám ozvou! A kde najít ty první vlaštovky, které vám poté budou generovat další zakázky? Je třeba investovat čas, trpělivost a skromnost, připravte se na to, že zpočátku budou vaše túry třeba i neplacené. Půjde tu o jediné: dát o sobě vědět co nejvíce lidem z vaší cílové skupiny. Hmotným výstupem by pak měla být reference na viditelném cestovatelském serveru. TripAdvisor je univerzálně použitelný v podstatě pro kteroukoli národnost. Doporučuji také Yelp pro německé prostředí. Možností je samozřejmě tolik, kolik je na světě různých jazyků a zemí.
  5. Zaplaťte si reklamu v novinách, internetovém deníku, na příslušném Facebooku vaší národnosti či úplně jednoduše na vyhledávači Google.

Pokud jste na mateřské dovolené nebo v invalidním důchodu a nějaké běhání po památkách už není pro vás, provozujte cestovní agenturu a nechte mladší generaci, ať to odchodí za vás. Vaše role bude organizační a zprostředkovatelská, přičemž při odpovídání na emaily klientů cizí jazyk rozhodně nezapomenete.

Jste-li VELMI podnikaví a nebojíte se rizika, můžete samozřejmě založit cestovní kancelář. To už je časově, finančně i administrativně náročnější, ale zvládnutelné. Rozdíl oproti agentuře tkví v tom, že pouze nezprostředkováváte cizí služby, ale jste sami pořadatelem zájezdu. Pokud jste tedy právě vystudovali Sinologii, nic vám nebrání v tom, vytvořit a nabídnout Číňanům zájezd na míru. Možnosti jsou nepřeberné! 🙂

Tak hodně štěstí a příště si povíme něco o tom, jak se uplatnit při výjezdovém cestovním ruchu.

veronika kracikova

Autorkou článku je Veronika Kracíková. Je absolventkou oboru Cestovní ruch na VŠE v Praze. Je licencovanou průvodkyní Prahou a má za sebou patnáctiletou praxi v příjezdovém cestovním ruchu. V současné době pracuje pro americkou lodní společnost jako program director na evropských pobytových plavbách. Žije v jihoněmecké Kostnici a mluví plynně anglicky, španělsky, portugalsky a německy.

 

 

vložil/a | rubrika: , ,

Jazykový zpravodaj

Baví vás jazyky stejně jako mě? Líbí se vám články v Jazykovém koutku? Pokud zadáte svoji e-mailovou adresu, můžeme zůstat v kontaktu a já vám vždy jednou týdně pošlu novinky ze světa jazyků – nové články na blogu, jazykové zajímavosti nebo tipy na zábavnější a efektivnější učení. Také se dozvíte o akcích, které nezveřejňuji na webu.