Jaké jazyky v praxi nejvíc využijeme? Které jazyky se hodí více a které méně? A souvisí to nějak s profesí nebo je to jedno?

Angličtina

Angličtina je základ, můžeme s tím třeba nesouhlasit, ale to je tak asi všechno. Anglicky se dnes učí povinně všechny děti na základních školách – bez možnosti výběru, který jsme dříve měli. Angličtinu dnes chtějí i na pozici vrátného. Logickým důsledkem tohoto procesu je, že znalost angličtiny se stala samozřejmostí, něčím automatickým. Když ji umíte, nikdo to pořádně ani nedocení, zato když ji neumíte, práci téměř nenajdete. O to těžší je však za dané situace najít lidi, kteří mluví, a zejména píšou anglicky opravdu dobře.

Skutečnost, že angličtina je na jednu stranu povinnost a na druhou stranu samozřejmost, vede však také k tomu, že v tomhle jazyce najdete zdaleka největší procento věčných začátečníků.

Druhý jazyk

Pro většinu profesí je tedy dnes vyžadována angličtina nebo angličtina a další jazyk. Tím dalším jazykem je pro většinu studentů a mladých lidí španělština nebo francouzština. V našich zeměpisných šířkách je to však spíš horší volba (a říkám to s tím, že oba tyto jazyky miluju). Podceňuje se praktičnost a využitelnost zejména němčiny. Často mě zaskočí předsudky mladých lidí vůči jazyku našich západních (a jižních, nezapomínat) sousedů. Nejen že německy mluvící sem hodně jezdí a investují tu, ale pro spoustu našich lidí je to také úplně nejsnazší cesta za první praxí, stáží apod.

Ruština nebo čínština?

Často se mluví také o rostoucím kapitálu ruském, a tudíž potřebě učit se rusky, stejně jako o budoucím významu čínštiny pro byznys. Obojí je do jisté míry pravda. Zásadní rozdíl tkví v tom, že zatímco průměrně inteligentní člověk se po dobu studia na gymnáziu naučí rusky i s minimální hodinovou dotací, čínština je pro nás jazykem tak obtížným, že představa, že po absolvování „nepovinné čínštiny“ budu moct uvést tento jazyk v životopise alespoň na nějaké minimální úrovni, je poněkud nereálná. Zájem středoškoláků o tento jazyk však je, a tudíž střední školy čínštinu překvapivě často nabízejí jako jeden z možných volitelných předmětů.  Nicméně využitelnost jakéhokoliv jazyka na úrovni A1, A2 je pro profesi téměř nulová. Asi nemá smysl potomky od tohoto jazyka odrazovat, ale rozhodně je ani nějak zvlášť podporovat. Uvést v životopise základy čínštiny je prostě in.

Pokud vás lákají tyto jazyky, můžete zkusit následující publikace, které jsou koncipovány jako první hravé seznámení:

Začínáme s arabštinou

Začínáme s čínštinou

Cestovní ruch

V cestovním ruchu je situace jiná podle toho, zda chcete pracovat v incomingu (hotely, cestovky, průvodci v ČR) nebo v outgoingu (delegáti a průvodci v cizině). Pro incoming je jednoznačně výhoda trojkombinace angličtina–němčina–ruština. S tím Vám na trhu práce utrhnou ruce, a to bez legrace. Italština se taky neztratí. Francouzů a Španělů jezdí v současnosti spíš méně. Dobře si nyní vedou také průvodci s portugalštinou (jsme oblíbenou destinací pro Brazilce) nebo třeba čínštinou či korejštinou. Ale je třeba brát v úvahu, že i v tomto sektoru se situace proměňuje.

Pomýšlíte-li na nějakou pracovní zkušenost v cestovním ruchu v zahraničí, pak samozřejmě začněte u těch jazyků, kam nejraději všichni jezdíme na dovolenou – zájemci o místo delegáta se znalostí španělštiny, italštiny, řečtiny nebo turečtiny se dozajista neztratí. Platí to také o portugalštině a pro pozice v Tunisku nebo třeba Maroku o francouzštině, i když už v podstatně menší míře než o prve zmíněných jazycích.

Malé evropské jazyky

Dlouhodobě zastávám názor, že pro překlady, tlumočení, průvodcovství apod. je ideální kombinace malého a velkého jazyka. Velký (rozuměj světový) jazyk přináší stálý přísun práce, malý jazyk přináší často zajímavější nabídky, a to i finančně zajímavější. S malým jazykem máte také větší šanci na zapsání do evidence soudních tlumočníků (ten větší Vám pak zapíšou automaticky), stejně jako máte větší šanci, že Vás třeba přiberou do týmu jako průvodce (a opět pak dostanete práci i s větším jazykem).

Máte rádi všelijaké kuriozity? A to i v jazycích? Tak prozkoumejte encyklopedii Jazyky světa.

Accenture, Siemens, ADP a další

Kromě průvodcování, práce delegáta, překladatelství a tlumočnictví tyto malé evropské jazyky také čím dál tím více využijete ve velkých nadnárodních firmách typu Accenture, Siemens, ADP a další. Tyto firmy outsourcují mzdy a jiné služby (třeba HR) ze západní Evropy. Náplní jejich práce je tedy především účetnictví a call centrum. Čím dál tím víc absolventů filozofických fakult najde uplatnění v tomto sektoru. Využijete severské jazyky, nizozemštinu, italštinu, francouzštinu, španělštinu.  Je to nenáročná a pro leckoho i nudná práce, ale na druhou stranu právě pro absolventy různých filologií chybí nabídka stabilních zaměstnaneckých poměrů. Ne každý má povahu na to lítat pro jazykovky po celé Praze na dohodu o provedení práce nebo se živit jako OSVČ na volné noze. Takže kdo má rád svůj klid, proč tohle nezkusit.

Pro překladatelství a tlumočnictví

Zvlášť se vyplatí business jazyky nebo jazyky, jejichž obyvatelé u nás páchají trestnou činnost. V tomhle směru je mi skoro trapné dávat nějaká doporučení, ale pokud Vás láká práce soudního tlumočníka a ve svých představách se vidíte jako doprovod při noční razii apod., tak obraťte svoje zraky na východ a jihovýchod.  Co se týče těch business jazyků, říkám tak samozřejmě jazykům, které se uplatňují při obchodních jednáních a za nimiž stojí určitý kapitál, může to být například švédština nebo nizozemština. Samozřejmě, že můžete namítnout, že Holanďané i Švédové komunikují v pohodě anglicky. To je sice pravda, ale stále se překládá dost smluv nebo třeba výroční zprávy mateřských společností (to když třeba cizí společnost koupí českou). Čili jsou prostě věci, které se tou angličtinou ošidit nedají.

Zajímá Vás, jak jsou na tom překladatelé a tlumočníci s uplatněním? Zkuste tuto knihu:

Uplatnění absolventů oboru překladatelství a tlumočnictví v praxi

Diplomacie a Brusel

Přestože francouzština pomalu, ale jistě svoje postavení mezi světovými jazyky oslabuje, pokud Vás zajímá práce v EU, v mezinárodních organizacích nebo třeba v diplomacii, určitě se do ní honem rychle pusťte. Česká republika má ambasády v mnoha zemích, kde je francouzština úředním nebo tradičně druhým jazykem (Afrika, Maghreb, Blízký Východ).

Co mrtvé jazyky?

Tím máme na mysli latinu, starou řečtinu nebo třeba sanskrt. Dnešní doba jim nepřeje, nemají tak prvoplánový užitek jako jazyky živé. A přesto byla znalost některého z těchto jazyků po dlouhou dobu považována za základ vzdělání, za cestu k pochopení světa a věd vůbec – v našem prostředí se to týká zejména latiny a staré řečtiny. Tak proč to nezkusit?

Výběr profese

Pokud čtete tento článek, je dost dobře možné, že výběr profese teprve řešíte (třeba středoškoláci) nebo se chystáte udělat ve svém životě nějakou profesní změnu. Takže tu mám na závěr pár tipů na knížky, které vám mohou pomoci se trochu zorientovat. Odkazy vedou na Kosmas.

Každý je na něco chytrý

Jak dělat, co Vás baví, a dostat za to zaplaceno

Pro jaké povolání se hodím