Jak se stát soudním tlumočníkem

Karolina Juráková

Autorka článku je soudní tlumočnicí pro španělský, ruský a katalánský jazyk.

komora soudních tlumočníků

Kdo je soudní tlumočník

Soudní tlumočník není úřední osoba, ale stát na něj deleguje svou pravomoc, oprávnění používat pečeť s malým státním znakem. Vyhotovuje úřední/soudní/ověřené překlady – dle našich zákonů smí úřady ČR přijímat dokumenty jen v češtině (někde výjimka jen pro slovenštinu).
Soudní tlumočník nepotřebuje ke své činnosti živnostenský list, dle zákona není soudní tlumočení podnikatelskou činností. Soudní tlumočník tlumočí i překládá, ale v zákoně se používá pouze termín „tlumočení“, jež označuje obě činnosti.
Se soudními překlady se běžně občan nesetká, spíše je znají cizinci nebo ti, co studovali, žili nebo pracovali v zahraničí a zahraniční dokumenty musí předložit úřadům v ČR.

Soudní tlumočníci často tlumočí například na následujících místech: Odbor azylové a migrační politiky MV ČR, soudy, Policie – hlavně kriminální, při svatebních obřadech, jednání u notáře či advokáta – např. tlumočení na valné hromadě společnosti, při založení společnosti, při podpisu kupní smlouvy nemovitosti, dlužního úpisu, dalších notářských zápisů, u nostrifikačních zkoušek (SŠ), u testů pro získání řidičského průkazu apod.

Složení překladů je možná ještě různorodější. Objednávají si je jak státní orgány, tak i soukromé osoby. Velmi často se překládají plné moci, rodné, úmrtní a oddací listy, vysvědčení a výpisy známek, kupní smlouvy, výpisy z obchodního rejstříku, výpisy z rejstříku trestů apod. Překlady musí být sešity s originálem překládaného dokumentu či s jeho ověřenou kopií, tlumočnickou doložkou a kulatým razítkem se státním znakem, musí na nich být uvedeno, z jakého do jakého jazyka je překlad pořízen.

Profesní sdružení soudních tlumočníků je Komora soudních tlumočníků a překladatelů (www.kstcr.cz) – členství v této komoře není povinné, ale je přínosné, jelikož je tlumočník informován o novinkách v legislativě, o pořádaných akcích Komory i jiných organizací, jsou mu na určité akce poskytovány slevy, dostává časopis Soudní tlumočník, který Komora vydává. Na akcích pořádaných Komorou se také setkává se svými kolegy, společně se řeší aktuální problémy a sjednocuje se terminologie. Existuje i organizace Jednota tlumočníků a překladatelů, jejímž členem se může stát jakýkoliv tlumočník či překladatel, též vydává svůj časopis TOP.

Odměny tlumočníků

Pokud si tlumočnický úkon objedná státní instituce, zákon o znalcích a tlumočnících stanovuje odměnu pro tlumočníky ve výši 350 Kč za hodinu (i započatou) tlumočení a 350 Kč za normostránku (i započatou). Normostránka obsahuje 1800 znaků včetně mezer (30 řádků po 60 úderech) a je to standardní jednotka pro výpočet ceny překladu. Počítá se i s příplatky za spěšnost či za obtížnost. Na druhou stranu není v zákoně stanovena žádná náhrada za čas strávený na cestě, pokud např. jede tlumočník tlumočit přes půl republiky.

Pokud si tlumočnický úkon objedná soukromá osoba či nestátní organizace, jsou všechny odměny smluvní. Záleží často na obtížnosti terminologie, spěšnosti úkonu apod.

Jak se stát soudním tlumočníkem

Jmenování soudním tlumočníkem se řídí zákonem č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. Prováděcím předpisem k tomuto zákonu je vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících. Tento zákon se považuje za zastaralý, i proto je v současné době připravován a je připomínkován zákon nový, jenž, jak se předpokládá, bude obnášet následující změny: oddělí znalce od tlumočníků, obě povolání budou mít svůj vlastní zákon, dále zřejmě bude rozlišovat tlumočníky a překladatele – člověk si bude moci vybrat, zda bude chtít být tlumočníkem, překladatelem, nebo zda bude chtít vykonávat obě činnosti, podle toho bude muset složit odpovídající profesní zkoušku, zřejmě bude zavedena povinnost profesního pojištění a nutnost celoživotního vzdělávání. Zatím ale není jisté nic, s návrhem tohoto nového zákona je možné se seznámit na stránkách Komory.

Návrh na jmenování soudním tlumočníkem může dle zákona podat státní orgán, případně osoba, u níž pracuje osoba přicházející v úvahu pro jmenování, ale o jmenování tlumočníkem může požádat i uchazeč sám, což je zřejmě nejčastější případ. Uchazeč musí podat písemnou žádost o jmenování u krajského soudu příslušného dle místa bydliště (trvalého pobytu z OP) uchazeče – v Praze je to u Městského soudu. Krajský soud požaduje doložení splnění odborných podmínek pro jmenování, nyní jsou požadavky jednotné u všech Krajských soudů. Tyto požadavky jsou následující:

1)

a) Vysokoškolské pětileté magisterské vzdělání jazykového směru v ČR – filologie nebo tlumočnictví/překladatelství.

b) Vysokoškolské pětileté vzdělání jiného studijního programu v ČR (inženýr, doktor apod.). V tomto případě musí uchazeč složit nejvyšší (3.) stupeň státní jazykové zkoušky složené na jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky – tj. speciální státní jazykovou zkoušku tlumočnickou nebo překladatelskou – obě jsou zatím postaveny naroveň, stačí tedy jen jedna z nich. Škola, která takové zkoušky pořádá, je např. Státní jazyková škola, na jejích stránkách lze zjistit podmínky i ceny, případně zakoupit cvičné sady nebo se přihlásit do přípravných kurzů.

c) Pokud je uchazeč rodilý mluvčí, potřebuje VŠ vzdělání v daném cizím jazyce a zkoušku speciální (3.stupeň) pro obor překladatelský/ tlumočnický pro ČJ.

2) Povinnost doložit 5 let praxe, většina po ukončení VŠ.

Praxi lze doložit například pomocí doporučení, poděkování, faktur, účasti v překladatelských soutěžích, publikační činností svých překladů apod.

3) Povinnost mít občanství ČR nebo povolení k trvalému pobytu na území ČR u cizinců.

4) Znalosti práva – buď mít vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě ČR, nebo absolvovat doplňkové studium pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na právnické fakultě v ČR. V současné době takové studium umožňují Právnická fakulta UK v Praze  a Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Rozsah i ceny jsou na obou fakultách podobné. Dané studium obsahuje část A (přednášky v češtině) a část B (terminologie v cizím jazyce) – část B uchazeč absolvuje jen u těch jazyků, u kterých je zavedena, v současné době je například v Praze dostupná angličtina, ruština, němčina a francouzština. Studium je dvousemestrální, začíná v září, obvykle se koná v pátek.

5) K žádosti o jmenování se přikládá výpis z rejstříku trestů.

Na jmenování ale není ani po získání shora uvedené kvalifikace právní nárok. Přihlíží se k tomu, do jaké míry jsou seznamy pro daný jazyk plné, zda má krajský soud pro daný jazyk dostatek tlumočníků – v tomto případě není soud povinen dalšího soudního tlumočníka jmenovat. Na stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR se lze podívat, kolik tlumočníků pro daný jazyk mají jednotlivé krajské soudy zapsány na svém seznamu. Žádat o jmenování lze však i opakovaně. Krajské soudy tlumočníky jmenují dvakrát do roka, zpravidla na jaře a na podzim.

Veškeré další informace vám mohou poskytnout pracovníci oddělení znalců a tlumočníků jednotlivých krajských soudů.

Komora soudních tlumočníků ČR pořádá dvakrát ročně speciální kurz pro uchazeče o jmenování soudním tlumočníkem, některé krajské soudy pojímají jeho absolvování jako podmínku pro jmenování. Tyto kurzy jsou celodenní, zpravidla se konají v sobotu a jsou zakončeny závěrečným testem a zkušebním překladem ve lhůtě jednoho měsíce od konání kurzu.

Po jmenování tlumočník skládá slib, je zapsán do seznamu znalců a tlumočníků, obdrží tlumočnický deník (má povinnost ho vést, každý úkon se zaznamenává pod určitým číslem) a oprávnění nechat si vyhotovit tlumočnickou pečeť.

Několik rad na závěr

Připravujte se postupně a dlouhodobě. Po ukončení VŠ může trvat ještě několik let, než získáte potřebnou praxi a doplňkové vzdělání. Proto se vyplatí splnit si některé z podmínek (např. vzdělání v oblasti práva) ještě během studií. Můžete se snažit hledat brigádu v daném oboru (vždy si potom vyžádejte potvrzení o své praxi), praxi také získáte např. v různých neziskových organizacích pomáhajících cizincům, lze se účastnit překladatelských soutěží apod. Na VŠ jsou často pořádány překladatelské semináře, zajímavé informace z oboru lze také nalézt na stránkách Ústavu translatologie UK. Pokud budete chodit na jazykové kurzy, pojedete na jazykový pobyt do zahraničí atd., je důležité, abyste obdrželi dokument o účasti na takových akcích, jelikož tyto dokumenty budou pro krajské soudy důkazem o vašem zájmu o daný jazyk a obor, o tom, že o tuto práci skutečně stojíte, že se dlouhodobě vzděláváte a jste schopni si jít za svým cílem. Přeji vám v tom mnoho úspěchů!

Autorka článku je soudní tlumočnicí pro španělský, ruský a katalánský jazyk.