Balkán nebo jihovýchodní Evropa?

Politicky korektnější je sice název jihovýchodní Evropa, ale řekněte sami – Kdo to používá? Všichni říkáme Balkán a slovo Balkán je také patrně nejrozšířenější výpůjčkou. Původně se používalo pouze pro pohoří Stara Planina (doloženo písemně poprvé koncem 15. století). V turečtině toto slovo znamená „zalesněné pohoří“. Pro celý poloostrov se od antiky používal název Haemus. Termín Balkán pro označení celého poloostrova poprvé použil August Zeune v roce 1802. Stalo se tak vpodstatě omylem. Hledal pro tento poloostrov určitou geografickou paralelu k poloostrovu Pyrenejskému a Apeninskému. Domníval se, že balkánská pohoří tvoří jednotný řetězec. Ostatně podobný koncept pochází již od Strabona (catena mundi). Na tento omyl (balkánská pohoří netvoří souvislý pás) bylo poměrně brzy poukázáno, nicméně od poloviny 19. století převládlo označení Balkán. Dnes se prosazuje termín Jihovýchodní Evropa, vzhledem ke své politické korektnosti. Slovo Balkán získalo již počátkem 20. století negativní konotace (srovnej termín balkanizace jakožto označení rozdrobení určitého území doprovázené válečným konfliktem), a tyto negativní konotace získaly na nové aktuálnosti v devadesátých letech minulého století. Ponechme stranou, že jak pojem Balkán, tak pojem Jihovýchodní Evropa je obtížné geograficky vymezit.

Okruhy slovní zásoby

Je tedy zřejmé, že ze všech jazykových podsystémů byl nejvíc ovlivněn plán lexikální, a to konkrétně tyto sémantické okruhy:

1) potraviny, příprava jídla

2) dům, stavba, nábytek

3) předměty běžné denní potřeby

4) náboženství

5) kulturní termíny, životní styl

6) obchod

7) odborné termíny z oblasti průmyslu, technologií (také nástroje)

8)části těla, lékařství

Příklady slov

Příklady slov, která pronikla do většiny balkánských jazyků:

tur. boya „barva“ > alb. bojë, bulh. боя, řec. μπόγια, srb./chor. boja

tur. cep „kapsa“ > alb. xhepi (odlišný zápis zachycuje stejnou výslovnost), srb./chor. džep, řec. τσέπι

tur. çanta „taška“ > alb. çanta, řec. τσάντα, bulh. чанта

tur. çorap „ponožka“ > alb. çorap, srb./chorv. čarapa

Povaha turcismů

Podobných slov, která bychom mohli na jejich cestě Balkánem označit za mimořádně úspěšná, existuje několik desítek (namátkou dükkan „obchod“, yastık „polštář“, yorgan „přikrývka“, tavan „strop“, döşeme „podlaha“, dolap „skříň“, patlıcan „lilek“, fincan „hrnek“). Další stovky až tisíce slov se potom uplatňují v geograficky omezené míře (jako ojedinělá response v jednom z jazyků nebo pouze dialektálně). Při pokusu o statistické vyjádření turcismů v balkánských jazycích je poměrně velkou komplikací odlišný status těchto slov, který se pohybuje od plně intergrovaného výrazu, který je součástí spisovného standartního jazyka (z této skupiny zde vesměs čerpáme příklady) až po rovinu dialektální/ regionální, profesní slang nebo argot. Mnohá turecká slova jsou také vnímána jako archaismy, pro rodilé mluvčí mohou mít asociace s folklórem, se životem na venkově nebo s historií.

A co si na oplátku vypůjčila turečtina?

Výpůjčky však proudily také obráceným směrem (tedy z evropských jazyků do turečtiny). Některá slova bychom tak mohla mylně považovat za turcismy, například na Balkáně všeobecně rozšířená kutija, kutí apod. „krabice“ nebo kaşkaval, kashkavall „typ tvrdého sýru“ (První ze slov pochází z řeckého κουτίον a zřejmě se Balkánem šířilo za pomoci tureckého kutu. Druhé slovo pak pochází z italského caccio cavallo a zřejmě se šířilo cestami pastevců/ Vlachů). Dále máme například turecké masa z lat. mensa, nemluvě o celé řadě výpůjček moderních, každý si snadno odvodí, co znamenají turecká slova jambon, banyo, kalorifer, kek, losyon nebo telefon numarası). Sémantický okruh, jež je vhodným příkladem slov putujících tam i zpět je oblečení. Vedle takových slov jako çizme „bota“, çorap „ponožka“ nebo dügme „knoflík“, jejichž response najdeme prakticky ve všech balkánských jazycích, tu máme také slova eşarp „šála“ (z fran. l´echarp), külot „dámské kalhotky“ (z fran. la culotte) nebo pantolon „kalhoty“ (z fran. le pantalon).