Jak se mohla dostat slova z italštiny do češtiny? Inu, snadno. Čilé kulturní a obchodní vztahy jsou doloženy již od středověku – vzpomeňme, kolik toponym je v Praze odvozeno od slova „Vlach, vlašský“. Italové k nám přicházeli za prací, za obchodem, ale také třeba stavět mosty a železnice. A co nám nepřinesli přímo Italové, to se k nám dostalo za Rakouska-Uherska přes němčinu… Že z italštiny pocházejí například slova millefiori (označení umělecké techniky) nebo pizza to byste uhodli i beze mě. Dneska tu ale máme záludnější oříšky!
pomeranč
Italské pomarancia (pomo arancia) by v tomto českém slově asi hledal málokdo. Slovo se k nám dostalo pravděpodobně přes vídeňské Pomerantsche. Jinak se však jedná o výpůjčku ukázkovou – plod, který u nás neroste, si mluvčí češtiny snadno spojí se slunným jihem.
škrpál
Zatímco italská scarpa nemá žádné zabarvení a je to naprosto neutrální výraz pro „botu“, v češtině tímto výrazem označujeme zpravidla botu nevzhlednou a starou. Slovo škrbál nacházíme i v jihoslovanských jazycích.
groteska
Přiznám se, že tady jsem byla úplně mimo. Jakpak by mě napadlo, že tohle slovo souvisí s italským grottesca, tedy „jeskynní“ (rozuměj pittura grottesca tedy „jeskynní obraz“)! V renesanci tak byly pojmenovány bizarní nástěnné malby objevené v podzemí římských paláců a odtud byl už jen krůček k užití slova v jiných oblastech umění s bizarním nádechem.
→→→ Rádi se vrtáte v jazycích? Podívejte se na nabídku knih z nakladatelství Jazykový koutek.
župan
Slovo je odvozeno z italského giuppone „mužský plášť“, což je augmentativ od giuppa „oděv s dlouhými rukávy“.
čau
Zřejmě nejrozšířenější český pozdrav (spolu s vodáckým ahoj, které nepřestává udivovat cizince, kteří se učí česky) pochází z italského ciao. Samo italské ciao pochází z benátského dialektu, kde se tímto způsobem vyslovuje schiao / schiavo, což znamená otrok nebo sluha. Tento pozdrav tedy souvisí s vyjadřováním úcty podobně jako naše služebník/ služebníček a servus (z latinského „otrok“).
kasino
Vysvětlení tohoto slova je prostinké, casino znamená „malý dům“ (je to zdrobnělina od slova casa „dům“). Slovo původně označovalo „podnik pro uzavřenou společnost“ a později také přijalo význam, ve kterém je dnes používáme v češtině.
banka
Italské banco/ banca znamená „lavice“. První finančníci si totiž mezi sebe a svého klienta prostě postavili lavici.
bankrot
Není divu, že pokud měl takový obchodník problémy, říkalo se obrazně, že „lavice je zlomená“ – banca rotta.
barista
Také označení jednoho z nových povolání (člověk, který za barem připravuje kávu), pochází z italštiny. V italštině se používá v širším významu „barman“. Ale ani barista se k nám pravděpodobně nedostal přímo z italštiny, ale spíš z angličtiny. A to právě proto, že v angličtině se používá v užším významu jako označení člověka, jenž velmi dobře rozumí přípravě kávy.
Baví vás jazykové zajímavosti v češtině i v cizích jazycích?
Nahlédněte do nového titulu z nakladatelství Jazykový koutek: