Co dělat, když máte před cestou málo času?

Zbývá vám pouhý měsíc do odjezdu? Týdny jste si slibovali, že se vrhnete na studium, ale nějak to nevyšlo?

Pak máte několik možností.

  • technika jízda podle staré mapy (opakovat ze své staré učebnice, pracovat se zápisky, starými sešity a známými nahrávkami)
  • technika immersion (do jazyka se ponořit a až do odjezdu nasávat a nasávat – pustit si seriál, rádio, procházet si webové stránky apod.)
  • zaplatit si opakovací hodiny
  • a ano, moje minimalistické šablony a checklisty, které se dnes chystám představit

Všechny zmíněné techniky vám dobře poslouží, pokud dosáhnete každodenní pravidelnosti po dobu dvou tří týdnů. Jednorázová mamutí dávka těsně před odjezdem sice není to, co my lektoři chceme slyšet, ale určitých výsledků také dosáhnete.

Pokud máte před cestou opravdu jen pár dní naučit se něco z nového jazyka nebo oprášit znalosti z jazyka, který jste se učili kdysi dávno, zapomeňte na učebnice. Namísto toho si vezměte papír a tužku a vytvořte si seznam situací, obratů, které nutně potřebujete.  Vytvořte si šablonu (ta se vyplňuje) nebo checklist (kde budete odškrtávat). Jako základ můžete použít moji šablonu na cesty.

Začínáme

Zamyslete se nejdřív, jaká jsou specifika vaší cesty? Jiné věty a konverzační obraty si žádá cestování vlakem a jiné zase cestování autem. Jiné věci budete říkat, pokud cestujete s malými dětmi a jiné s partou náctiletých. Nebo jste snad digitální nomádi, horolezci nebo ornitologové? Dobrá, dobrá, chápu. Většina z nás prostě jede na dva týdny k moři, s cestovkou a s delegátem. V pořádku, i tohle cestování má ale nějaké předvídatelné situace (minimálně káva, suvenýry). Na všechno se dá připravit!

Vezměte si papír a tužku a sepište spolu se mnou co nejpodrobnější seznam situací, které cestou očekáváte.

Jen namátkou: objednat si nápoje, zejména objednat si kávu, natankovat, zeptat se na nástupiště, rezervovat pokoj, půjčit si auto, koupit si ovoce na trhu, koupit něco od místních, zeptat se na dětskou židličku/ brčko…, najít toaletu, půjčit si nabíječku/ kabel pro stažení fotek, nechat dýško („To je dobrý, to nechte.“), půjčit si kola/ auto/ lyže, požádat o e-mailovou adresu (třeba za účelem udržování kontaktu), zjistit, zda je k dispozici připojení, požádat o heslo na wifi, flirtovat, ptát se na typická jídla/pití/oděvy/svatební zvyky/ místní zlozvyky, prostě cokoliv, small talk s majiteli apartmánu (nebo s kýmkoliv místním), zeptat se na cenu (suvenýry, lokální produkty), vyhledat bankomat, počítat do dvaceti, hrát slovní hry

Jednou z možností, jak si při přípravě ušetřit práci, jsou stránky 50languages. Inspiraci také můžete najít v mých Slovíčkách do kapsy (makedonština, litevština, rumunština, albánština a další jazyky).

Pokud se chcete připravit na co nejširší škálu situací, tak si vytiskněte zmíněnou šablonu na cesty a zkuste ji pečlivě celou vyplnit, případně konzultovat s někým, kdo jazyk umí lépe.

Naprosto základní checklist cestovatele pak může vypadat následovně: 

dobrý den, na shledanou, promiňte, prosím, děkuji, vlevo, vpravo, pořád rovně, blízko, daleko, dám si kávu/pivo, kde je?, ano, ne, nevím, smí se?, kolik stojí?, líbí se mi/ nelíbí se mi, číslovky 1-20

Podobný checklist můžeme vytvořit také na gramatické jevy (je také součástí šablony).

O čem si s místními povídat?

Říká se, určitým tématům by se člověk měl vyhnout (třeba politika, náboženství nebo peníze). Myslím si však, že v rámci respektujícího přístupu a opravdového zájmu se můžete ptát prakticky na cokoliv. Zvláštní pozornost bych však věnovala tématům, která jsou klíčem k srdcím místních lidí. Co tím myslím? Jiné věci fungují na severu a jiné na jihu, jiné na Balkáně a jiné ve Skandinávii. Italové či Řekové si ve srovnání s námi mnohem raději povídají o rodině. Nebojte se jich ptát, kolik mají sourozenců a jak se mají páni rodiče, i když vám to třeba v češtině není úplně blízké. Čím chudší země, tím raději jsou lidé za chválu všech místních pamětihodností a specialit.

Nenechat se odradit

Zejména v situacích, kdy vám lidé nerozumí.  Prostě s bohorovným klidem zopakujte, co jste chtěli říct. Hlavně neutíkejte bez boje!

Více tipů, jak se rozmluvit, najdete zde. (Zejména tu zjistíte, co je to technika psaní scénáře)