Jakou inteligencí jste nadáni a jak vám to může pomoci pro studiu cizích jazyků?

Hodnota Vašeho IQ sice vypovídá o Vaší schopnosti logicky uvažovat, hledat souvislosti v číslech, obrazcích a podobně, ale vůbec neodráží širokou škálu Vašich dalších kompetencí. Tyto kompetence (dovednosti) pak mohou být pro běžný život a také pro úspěch v povolání mnohem důležitější než skutečnost, že Vaše IQ je nadprůměrné. Americký psycholog Howard Gardner určil osm různých typů inteligence: jazykovou, hudební, logicko-matematickou, prostorovou, tělesně-pohybovou, interpersonální, intrapersonální a přírodovědnou.

Úvodem tohoto článku se pokusím stručně vystihnout každý typ inteligence, abyste byli schopni rozpoznat, který je pro Vás dominantní. Cílem tohoto článku je však něco jiného. Jde o to hledat způsoby, jak Vám teorie rozmanitých inteligencí může pomoci při studiu cizích jazyků. Také můžete experimentovat a zkoušet tipy uvedené u každé inteligence. Nakonec možná zjistíte, že Váš první odhad nebyl zcela přesný.

Jazyková inteligence

Vaší doménou je psaní, čtení, mluvení nebo třeba i jen jedna z uvedených činností, a to pravděpodobně už od základní školy. Velmi pravděpodobně (ale ne nutně) Vám cizí jazyky nepůsobí potíže. Možná se u Vás tahle inteligence projevuje tak, že jste výborný řečník či vypravěč. Nebo si často hrajete se slovy, měníte názvy měst tak, aby zněly legračně, vytváříte přesmyčky. Další poznávací znamení jsou například psaní deníku, scrabble, velká knihovna, vlastní blog…

Hudební inteligence

Pravděpodobně máte hudební sluch, chodíte do sboru nebo se učíte na něco hrát. Možná se u Vás zatím neprojevila tahle dovednost „aktivně“, ale ve volném čase si pouštíte hudbu nebo chodíte do klubů. Možná si nedovedete cestu autem představit bez puštěného rádia.

Logicko-matematická inteligence

Asi Vám šla ve škole matematika. Ale ne nezbytně. Možná se u Vás tenhle typ inteligence projevuje tak, že máte silnou potřebu přijít věcem na kloub, ověřovat správnost svých úvah, hledat mezi věcmi souvislosti (třeba i v mezilidských vztazích). Ve volném čase Vás odhaduji na hádanky, sudoku, osmisměrky. Jste pravděpodobně hodně racionální a může být pro Vás těžké porozumět emocím a jejich projevům.

Prostorová inteligence

Někdy se jí také říká obrazová. Určitě máte vyvinutou představivost. Často se přes den zasníte? Znovu si vybavujete, co jste prožili, nebo se ve svých představách zabýváte tím, na co se těšíte? Velmi pravděpodobně máte výtvarné nadání a bohatý vnitřní svět. Při pobytu venku, v přírodě či ve městě Vaši pozornost upoutávají barvy, tvary, ale také různé detaily, například ornamenty.

Tělesně-pohybová inteligence

Vaše tělo je Vám nejlepším vyjadřovacím prostředkem. Aktivně tančíte nebo se třeba jen pohybujete s ladností a lehkostí. Tělesně-pohybovou inteligenci mají i řemeslníci, modeláři, opraváři, ale také všichni ti, kteří rádi dělají něco rukama. Může to být pletení, vyšívání, košíkářství a jiné ruční práce.

Interpersonální inteligence

Vaše parketa je komunikace a porozumění druhým. Snadno se také dostáváte do vedení. Umíte se domluvit s každým. Lidé, kteří se ptají na cestu, si často vyhlédnou právě Vás. Taky se často zapojujete do různých organizací (církev, skaut, dobrovolnictví). Ke svému životu potřebujete druhé lidi. A dokonce často rozumíte druhým víc než sobě. Umíte odhadnout jejich potřeby, přání nebo emoce, které se snaží zakrýt. Klíčová slova jsou: pomáhání, empatie, interakce.

Intrapersonální inteligence

Je to inteligence zaměřená na sebe a své nitro. Jste vnímaví k vlastním pocitům a potřebám. Rádi se zabýváte věcmi, které se Vás nebo Vašeho blízkého okolí týkají, například si zapisujete zážitky do deníku, malujete si myšlenkové mapy, dáváte si cíle. Také plánujete budoucnost a rozebíráte minulost. Hledáte ve svém životě příčiny, následky, souvislosti. Umíte si hájit to svoje a nepodléháte nátlaku okolí. Lidé tohoto typu také mívají rádi poezii.

Přírodovědná inteligence

Zřejmě máte bližší vztah k přírodě  – například potřebujete trávit hodně času na čerstvém vzduchu, pečovat o nějakého domácího mazlíčka nebo hájit ekologické zájmy. Ale tato inteligence je také hodně o třídění, vytváření kategorií, hledání vztahu mezi nimi a pozorovacím talentu. Pokud jste vždy žili ve městě, může pro Vás být těžké najít u sebe nějaké známky přírodovědné inteligence. Několik příkladů za všechny: Dobře se ve městě orientujete? Poznáte už z dálky značku auta? Baví Vás třídit odpad, šetřit vodu, recyklovat? Asi tušíte, že přírodovědná inteligence se totiž projevuje i takhle.

Je pravděpodobné, že jedna z uvedených inteligencí u Vás převažuje. To však neznamená, že některou z uvedených inteligencí nejste nadáni vůbec. Jste nadáni všemi, jen se například mohlo stát, že některá hodně převážila a postupně upozadila některé jiné dovednosti. Určitě tedy nehledejte jeden jediný typ, který by na Vás stoprocentně platil.  Je pravděpodobnější, že se tak trochu najdete ve více typech. Dokonce některé inteligence chodí ruku v ruce častěji. U umělců nebo řemeslníků to bývá prostorová a tělesně-pohybová inteligence, vědci jsou kromě jiných inteligencí často nadání přírodovědnou a logickou-matematickou, dobrý psycholog má pravděpodobně vyvinutou jazykovou inteligenci, interpersonální, ale i intrapersonální.

Víc se můžete dozvědět například v těchto knihách:

A co studium jazyků?

Pokud jde o jazyky a práci s nimi, nejvíce samozřejmě využijeme jazykovou inteligenci, hodí se však i ostatní typy. Jako tlumočník nebo někdo, kdo často mluví na veřejnosti, musíte zvolit adekvátní rytmus a melodii řeči, v tom Vám pomůže inteligence hudební. Možná byste chtěli někomu vysvětlit gramatiku a k tomu využijete inteligenci logicko-matematickou. Jako učiteli se Vám určitě neztratí interpersonální inteligence, tedy schopnost rozumět druhým a třeba také odhadnout jejich potřeby. Můžete své jazykové znalosti využít v nakladatelské práci, v grafice, sazbě apod. a pak se Vám určitě neztratí prostorová inteligence. A tak bychom mohli pokračovat dále. V následujícím textu Vám chci ukázat několik souvislostí mezi různými typy inteligence a studiem cizích jazyků.

Jazyková inteligence a jazyky.

Pokud u Vás převládá jazyková inteligence, zřejmě už jste si cestu k cizím jazykům našli a zřejmě Vás i bez většího úsilí napadá co kde vylepšit, jak si dopomoci k lepší znalosti nebo jak si studium zpestřit. Nedivila bych se, kdybyste využívali hned několik doporučovaných metod naráz (filmy, knížky, hudba, slovníčky, deník, vyhledávání kulturních akcí, například setkání se spisovateli …). Tohle všechno je totiž lidem, kteří jsou obdarováni jazykovou inteligencí, vlastní, i když se třeba žádný cizí jazyk neučí. Pokud byste chtěli být ještě aktivnější, zkuste třeba založit literární kroužek- domluvte se s několika přáteli a vyberte na každý měsíc jednu knihu v cizím jazyce, kterou si všichni přečtete.

Lidé s jazykovou inteligencí pochopitelně často volí profese, které s jazykem souvisejí, mohou být žurnalisty, spisovateli, překladateli, pracovat v rozhlase, v nakladatelství. Tito lidé nepotřebují příliš pomůcek k učení, sami si je nacházejí. Pokud jste nadáni touto inteligencí (a třeba ji nevyužíváte podle Vašich představ), zkuste se zaměřit na nedostatky. Možná Vám chybí disciplína nebo potřebujete větší motivaci. Zkuste si přečíst praktické typy všech ostatních inteligencí a Vaší pozornosti doporučuji také článek Jak studovat cizí jazyky.

Hudební inteligence a jazyky.

Pomůže Vám, budete-li číst nahlas a soustředit se na zvukovou podobu slov. Pokud máte dobrý sluch a dobrou hudební paměť, mohlo by pro Vás být snadné zapamatovat si delší celky – tedy jejich zvukovou podobu. V autě či v MHD si pouštějte nahrávky cizího jazyka (cédéčko k učebnici, písničky) a zaměřte se na zapamatování celých vět nebo promluv. Pomůže Vám, když se budete snažit co nejvíce napodobit dikci, tón hlasu, emoce, prostě vyslovovat to úplně stejně, jak to slyšíte. Dobré jsou také různé legrační básničky a říkanky, zvláště ty, které si hrají se zvukovou stránkou slov.

Zvuková stránka jazyka je pro lidi nadané hudební inteligencí nesmírně důležitá. Ne náhodou často volí jazyky, které obecně považujeme za eufonické (libozvučné), například zpěvnou italštinu. Takového náročného posluchače může uspokojit taky francouzština nebo španělština. Čínština nebo vietnamština mohou být zajímavé svými tóny. V takovém případě Vám hudební sluch přímo zajistí náskok před ostatními, protože pro lidi s horším sluchem mohou tóny představovat určitou překážku.

Praktický tip. Hledejte jazyk, který Vám bude na poslech příjemný. Půjčte si v knihovně několik cédéček world music z edice Putumayo, výborné jsou zejména kolekce Putumayo Playground určené dětem, a hledejte jazyk, který se Vám na poslech líbí.

Logicko-matematická inteligence a jazyky.

Měli byste pátrat po systému jazyka, zaměřit se zejména na gramatiku nebo seskupování slovní zásoby do různých okruhů (nejen sémantických). Zkuste uplatnit Vaši schopnost kategorizovat a hledat souvislosti. Nakreslete si například vztahy mezi různými gramatickými tvary, něco jako myšlenkovou mapu daného jazyka nebo třeba jen jevu. Lidé s tímto typem inteligence bývají nervózní, když nerozumí tomu, proč se věta tvoří právě takhle. Uklidní je, když se orientují v pádech nebo třeba hláskových změnách a vidí do souvislostí.

Můžete být dobří v kterémkoliv jazyce, který si vyberete, ale vzhledem k Vaší lásce k pravidelnosti, určitým pravidelným vzorcům a analogiím, Vám doporučuji, abyste se mrkli na některý aglutinační jazyk, například turečtinu nebo maďarštinu. Tyhle jazyky skládají gramatické kategorie za slovo v pravidelném pořadí. Prakticky tu nenajdete výjimky. Tyto jazyky také mají vokální harmonii, takže slova obsahují určité předvídatelné typy hlásek a opět se tu uplatňuje v plné míře určitá pravidelnost. Takové jazyky Vás na ničem nenachytají a nezklamou. Často se také hovoří o němčině jakožto jazyce, který je velmi logický a který má možnost vyjádřit bohaté nuance. Němčina má například velmi pevný pořádek slov. Ve svých gramatických kategoriích do jisté míry odráží možnosti češtiny. Experimentujte s němčinou.

Praktický tip. Vytvořte pro svoje spolužáky (nebo jen tak pro sebe) osmisměrku – nakreslete mřížku a vytvořte seznam dvaceti slov (například různá podstatná jména, slovesa nebo třeba novou slovní zásobu, kterou se chcete naučit), začněte slova umisťovat od nejdelších a skončete těmi nejkratšími. Nakonec spočtěte počet volných míst a hledejte slovo, které by počtem písmen přesně vyplnilo volná políčka. Tímto způsobem využijete kombinatorické schopnosti a mimoděk si zapamatujete slovíčka. Taky můžete hádanky a osmisměrky uveřejňovat na internetu.

Praktický tip. Svou logicko-matematickou inteligenci rozhodně podpoříte, když se podíváte na Slavic Net, na této stránce můžete srovnávat paralelní rozhovory a texty v pěti slovanských jazycích včetně češtiny. Například polština je pro nás Čechy plná pravidelných, neustále se opakujících změn. Až si projdete tuhle stránku, možná už pro Vás polština nebude žádným oříškem.

Prostorová inteligence a jazyky.

Vašimi oblíbenými nástroji jsou nůžky, lepidlo, fixy, zvýrazňovače. Pomůže Vám, když jakoukoliv studijní látku, upravíte graficky tak, aby odpovídala Vašemu cítění, vkusu. Stejně tak ale potřebujete tvořit a projevovat se kreativně. Můžete si na danou látku vyrobit něco jako poster, můžete si také vytvořit lepenou koláž (a zakomponovat do ní text z učebnice) nebo vytvořit fotografický příběh, který můžete zkusit vtipně okomentovat v cizím jazyce. Přestože se Vám to třeba nezdá, něco takového se dá dělat už od první lekce – Vaše popisky budou minimalistické a vtipné. Fráze z každé lekce můžete zpracovat do komiksu. Pořiďte si sešit, do kterého si nalepíte zajímavé články nebo třeba jen výstřižky novinových titulků. Využívejte kopírku (a učebnici), pokud nemáte přístup k autentickým tiskovinám. Pište si deník doplnění ilustracemi. Pokud se nechcete hned pouštět do něčeho zavazujícího, vyrobte si jen pár karet se slovíčky či větami na nějakém výjimečném papíře (protože i to je pro Vás důležité, struktura a barevné ladění papíru). Je víc možností jak propojit obraz a sdělení, kromě výtvarných technik se nabízí také fotografie a video, zejména tehdy, když máte pocit, že Vám malování zrovna moc nejde.

Praktický tip. Pokud rádi vytváříte vlastní světy nebo tak nějak celkově žijete ve vlastním světě, sežeňte si jeden z deníků od Keriho Smithe. Byly přeloženy do mnoha jazyků a každá stránka Vás hravou formou podporuje v propojování slova a obrazu. Pouze v angličtině a v několika světových jazycích lze sehnat knihy ilustrátorky Any Benaroya, které rozvíjejí fantazii a kreativitu prostřednictvím vtipných úkolů. Hodně inspirativní je také knihy What it is od Lyndy Barry, která je dílem obrázkovou knihou a dílem pracovním sešitem, který Vás má dovést k vlastnímu psaní.

Další tipy na knihy o kreativitě najdete ZDE.

Tělesně-pohybová inteligence a jazyky.

Když teď ťukám do klávesnice tento text, používám tělesně-pohybovou inteligenci. Když se snažím vyslovit francouzské nosovky nebo osvojit si italská gesta, používám tělesně-pohybovou inteligenci. Takže i když se to nezdá, tělesně-pohybová inteligence má s jazyky společného hodně a uplatňujeme ji často, aniž bychom si toho byli vědomi.

Zkuste vystříhat různá slova (z novin nebo z kopie textu z učebnice) a pohrávat si se souvislostmi mezi nimi, vytvářet nové texty. Dobře poslouží také magnetická písmena. Cvičte se v krasopisu, najděte si text, který opíšete čistě pro radost, například báseň. Tělesná inteligence se také podílí prakticky na všech činnostech vyjmenovaných u předcházejícího typu, tedy u inteligence prostorové, takže i tyto činnosti můžete zkusit. Nebojte se také dramaticky ztvárnit nějaký oblíbený příběh, pohádku nebo báseň. Ve větších městech se studenti angličtiny, němčiny nebo španělštiny organizují do různých divadelních souborů. Pokud jste odvážní, můžete před třídu, zbytek rodiny nebo přátele předstoupit s naučeným textem nebo vlastním monologem, který doplníte patřičným hereckým výkonem.

Možná Vám budou bližší jazyky, jejichž mluvčí hodně gestikulují, tam totiž zapadnete. Určitě jste někdy viděli Itala nebo někoho, kdo ho napodoboval… Ale bohatý repertoár gest nemají jen Italové, rukama můžete máchat o sto šest také v řečtině nebo ve španělštině.

Tomuto typu také nejvíc odpovídá záliba v cestování (zejména spolu s prostorovou a přírodovědnou inteligencí). Při cestování prožíváme určitý kulturní prostor celým tělem. Zážitky, obrazy, dojmy, které cestováním nasbíráte, se ukládají hluboko a jsou pro Vás motivací a mnohdy také prvotním impulsem, proč se začínáte cizí jazyk učit.

Praktický tip. Podívejte se na video jedné italské návrhářské firmy Learn Italian gestures. Můžete to doma zkoušet před zrcadlem. A když ne, aspoň je to opravdu legrace.

Interpersonální inteligence a jazyky.

Vy patříte k lidem, kteří by se cizí jazyk rozhodně neměli učit sami, protože skupina a přítomnost druhých lidí jsou pro Vás hnací motor, obrovská motivace a základ Vašeho úspěchu. Takže se určitě zapojte do nějaké skupiny (kurz, divadlo, čtenářský kroužek) nebo si najděte tandem, tedy někoho s kým se budete učit výměnou. Ideální je tedy někdo, kdo výborně ovládá jazyk, který se chcete naučit, a Vy ho na oplátku můžete učit něco, co umíte. Pokud v okolí není nikdo takový, najděte si žáka. Zkuste třeba někomu svoje znalosti (třeba i základní) nabídnout zdarma. Uvidíte, že výuka je velká motivace, a interakce s někým dalším Vás požene dopředu.

Praktický tip. Velmi pravděpodobně jste už do nějakých aktivit či skupin zapojeni (a nemá to třeba co dělat s cizím jazykem), protože jste prostě takoví. Můžete se podívat, zda „Vaše“ organizace nemá partnerskou organizaci v zahraničí. Pro začátek Vám taky dobře poslouží Facebook. Pokud se zajímáte dejme tomu o ekologii, sledujte na FB Greenpeace v angličtině nebo olajkujte radikální Sea Shepherds a budete mít pokaždé, když zapnete počítač, přísun informací v cizím jazyce.

Intrapersonální inteligence a jazyky.

Vaší velkou předností je disciplína a schopnost plnit určité cíle, které si sami zadáte. Tyto dovednosti se totiž hodí, ať děláte cokoliv. Věnovat se angličtině deset minut každý den? První si udělat úkoly a teprve potom se věnovat zábavě? Není problém. Uvědomit si, v čem jsou Vaše přednosti (třeba slovní zásoba) a v čem naopak musíte zabrat (gramatika)? Na tyhle otázky si umíte odpovědět a možná ani netušíte, jak to může být pro někoho jiného těžké.

Praktický tip. Pište si deník. Pokud nemáte dostatečnou slovní zásobu (jste třeba začátečník), slovní spojení jako „černý den/ velký den“, „čtyři přátelé, jeden dům, pět hodin“ nebo „stromy, lesy, louky, ptáci“ mohou také mnoho vystihnout a zachytit nějakou událost nebo Vaše rozpoložení. Můžete si také vést fotografický deník nebo vytvářet deníky z cest, ve kterých použijete vylisované květiny, lístky na autobus nebo letáky, které najdete. Lidé s intrapersonální inteligencí si svoje zážitky piplají a sají svoje okolí jako houba. Všechno, s čím se setkají, promítnou do svého života. Pro inspiraci se můžete mrknout SEM anebo sem:

Přírodovědná inteligence a jazyky.

Vaše nadání pro hledání souvislostí, popisování různých jevů nebo vytváření různých kategorií by Vás mohlo přivést k oboru zvanému lingvistika. Lingvistika je vědní obor, který studuje jazyk. Jazyk je specifická lidská dovednost, člověk je součástí přírody a jazyk, jeho vznik a zákonitosti zůstávají pořád takovým malým (a neobjasněným) zázrakem přírody. Pokud jste se našli také v inteligenci jazykové a logicko-matematické, pak neváhejte, a vrhněte se na lingvistiku. Pro začátek Vám můžu doporučit například Dějiny lingvistiky od Jiřího Černého. Není to žádná nudná encyklopedie, najdete tu například kapitoly o tom, jak spolu komunikují zvířata nebo třeba o tom, jak vznikalo písmo. Také by Vás mohli zajímat genetické vztahy mezi jazyky, jejich příbuznost a podobnosti mezi nimi.

Praktický tip. Zajímejte se o jazyk jako o kód. Zkuste si pohrát s šiframi. Jak je srozumitelný text, ve kterém se střídají slova z různých jazyků? Zkuste si takový zápis udělat. Můžete se pokusit vytvořit tak z reálného jazyka, resp. reálných jazyků, nový jazyk (či zápis), kterému budete rozumět jenom Vy. Nebo vytvořte vlastní šifru, složenou dejme tomu z prvních či posledních písmen slov.

Pokud jste skalní přírodovědci a těžko hledáte zájem o něco jiného než o přírodu, určitě posílí Váš zájem o studium cizího jazyka, budete-li se také zajímat o přírodu, rostliny a živočichy dané země, stáhněte si dokument o přírodě z youtube, najděte si někoho na dopisování s podobným zájmem například na www.interpals.net (ano, stále jsou ještě lidé, kteří si dopisují), hledejte cestopisy v jazyce, který se učíte nebo čtěte cestovatelské nebo survival blogy na internetu. Hledejte paralely mezi komunikací zvířat a komunikací lidskou. Napište dopis vědci, badateli, oblíbenému cestovateli.

Praktický tip. Také si můžete zahrát hru FAUNA (u nás je dostupná v angličtině a v němčině)

nebo Crazy Animals, které najdete v Přírodovědných hrách od Lucie Ernestové (k dostání na jejím webu nebo v knihkupectví). Zkuste si vyrobit vlastní Crazy Animals pro jakýkoliv jiný jazyk. Příprava Vám možná zabere celé odpoledne, ale můžete pak hrát kdykoliv, je to sranda i pro dospělé a naučíte se hodně slovíček.

Několik knih, které by Vás mohly zajímat

Každý je na něco chytrý

110 her pro rozvoj myšlení, lepší paměť a koncentraci

Pro jaké povolání se hodím

Myšlení rychlé a pomalé

Ukaž, co děláš