Ten, který tančí s vlky

Dělala jsem onehdy nějaké úpravy ve starším článku Příjmení v evropských jazycích a potřebovala jsem si ověřit, jaké je pořadí nejběžnějších českých příjmení. (Článek je založen právě na porovnání první desítky příjmení v mnoha jazycích.) Klikala jsem a klikala, až jsem se doklikala na článek Czech Surnames na Wikipedii.

Mimo jiné se tady dozvíte, že v češtině existuje typ příjmení, který v angličtině nenajdete, ale připomíná domorodé indiánské jazyky(!), například: Brzobohatý (Soon to be rich), Volopich (Pricking an ox), Urvinitka (Tear a string), Rádsetoulal (Liked wandering around), Stojaspal (Slept standing), Vítámvás (I welcome you), Tenkrát (Back in those days), Schovajsa (Hide yourself!), Nebojsa (Don’t be afraid!), Skočdopole (Jump in a field!), Vozihnoj (Driving with manure), Osolsobě (Salt for yourself!), Ventluka (Knocking outward), Nejezchleba (Don’t eat bread!), Potměšil (He sewed in the dark), Přecechtěl (He wanted anyway), Drahokoupil (He bought costly), Nepovím (I’m not going to tell).

Wikipedii je třeba brát s rezervou, překlady některých příjmení nás přinejmenším zaskočí (například Potměšil). Pravdou však zůstává, že četnost složených příjmení je v češtině extrémně vysoká. Češtinářská klasika Pavla Eisnera Chrám i tvrz dále uvádí takové skvosty jako Zlomilklobásu nebo Snědldítětikaši. A jako historicky doložená uvádí i taková jména jako Nasralvhrnec nebo Kolmosral

Podobná příjmení samozřejmě nenajdeme pouze v češtině a indiánských jazycích. V němčině máme například Frauenschläger (bije ženy), Wagenbrenner (pálí vozy) nebo Pfannenstiel (madlo pekáče/pánve). V angličtině najdeme ve stejném stylu příjmení Gotobed a za vtipná bývají považována také příjmení obsahující slovo bottom jako například Shufflebottom nebo Hickinbottom (jedním z významů slova je totiž „zadnice“), nicméně realita je trošku jiná – slovo bottom (také „spodní strana“) se vztahovalo k lidem bydlícím v údolí. Ve španělštině se mi zase podařilo vypátrat příjmení Sacamoco odvozené od sacar moco (vyndat nudli). To už ale bylo na hranici detektivní práce, jiné příjmení, které by kombinovalo sloveso a podstatné jméno jsem vlastně ani nenašla.

Jen malá odbočka. Když už je řeč o španělštině, podobného efektu, o jakém zde mluvíme, lze však v tomto jazyce dosáhnout díky tomu, že Španělé mají dvě příjmení. Navíc častěji než u nás křestní jméno skutečně také něco znamená. Jen tak se může stát, že zde najdeme jména jako Luz Cuesta Mogollón (doslova „Světlo stojí hodně.“) Na rozhovor s Luz Cuesta Mogollón i s jejími rodiči (panem Cuesta a paní Mogollón) se můžete podívat zde.

Když už jsem se chystala opustit vody zvláštních příjmení tohoto druhu a dnešní článek považovala tak nějak za hotový, řekla jsem si, že se ještě mrknu na italštinu. A tam mě čekaly poklady vskutku nesmírné. Posuďte sami: Ammazzalorso (zabije medvěda), Mangiacapre (jí kozy), Rubagalline (krade slepice), Spaccarotella (rozštípne kolo), Passalacqua (projde vodou), Mazzacani (tluče psy), Spaccapietra (láme kámen), Nonfarmale (neublíží) a mnoho, mnoho dalších.

O zvláštních českých příjmeních viz také krátký rozhlasový pořad zde.

 
vložil/a | rubrika: , , ,

Jazykový zpravodaj

Baví vás jazyky stejně jako mě? Líbí se vám články v Jazykovém koutku? Pokud zadáte svoji e-mailovou adresu, můžeme zůstat v kontaktu a já vám vždy jednou týdně pošlu novinky ze světa jazyků – nové články na blogu, jazykové zajímavosti nebo tipy na zábavnější a efektivnější učení. Také se dozvíte o akcích, které nezveřejňuji na webu.