Pokud jste viděli film Kolja, znáte minimálně jedno rusko-české mezijazykové homonymum. Tak se totiž říká tomu, co zaznělo při popisu rudé sovětské vlajky. Slovo „красный“ [krasnyj] znamená navzdory českému očekávání „červená“, zatímco české „krásný“ se rusky řekne „красивый“ [krasivyj].
Ve své praxi jsem se s mezijazykovými homonymy setkala mnohokrát, často ve velmi úsměvných situacích a často bylo třeba zachraňovat neznalého mluvčího před trapasem. Některá slova se zdají vtipná nám Čechům v ruštině, u jiných se zase smějí Rusové – takové je například naše „určitě“. Slovo „урчать“ [určať] totiž v ruštině znamená „vrčet“ (o psovi) nebo „kručet“ (o žaludku).
Kde jsou zásadní pasti, o kterých bychom my Češi měli určitě vědět? Pojďme na 10 nejčastějších:
- Není „pozor“ jako pozor, aneb jak si neuříznout ostudu
Позор [pazor]
znamená v ruštině „ostuda, hanba“. K zapamatování vám může pomoci věta:
Единица – это позор! (Jednička je hanba.)
Ovšem pozor (neboli rusky „внимание!“ [vnimanie]), to chce další vysvětlení. V ruských školách se známkuje naopak, takže jednička je jako naše pětka.
- Úžasné není jen úžasné, aneb někdy je to hrůza
Ужасный [užasnyj]
znamená v ruštině „strašný, hrozný“. Zapamatujte si větu:
Это страшный, ужасный шум. (To je strašný, hrozný hluk.)
- Není stůl jako stůl, aneb rusky je to židle
Стул [stul]
je v ruštině „židle“ (případně v kontextu medicíny také „stolice“).
Берите стул, садитесь. (Vezměte si židli, posaďte se.)
(„Stůl“ se pak řekne rusky „стол“.)
- Není vonět jako vonět, aneb něco tady zapáchá
Вонять – вонь [voňať – voň]
znamená v ruštině „zapáchat, smrdět“ a „zápach, smrad“.
В нашем лифте воняет рыбой. (V našem výtahu to smrdí rybinou.)
- Není školník jako školník, rusky je to školák
Школьник [škol‘nik]
je v ruštině „školák“, tedy „dítě školou povinné“.
Это вам скажет любой школьник. (To vám řekne kterékoli dítě školou povinné.)
(„Školník“ se rusky řekne „школьный сторож“)
- Z děla se nestřílí, je to záležitost
Дело [dělo]
je v ruštině „případ, záležitost“, ale i „podnik“. Zapamatujte si některou z vět:
Деловой русский язык. – Obchodní ruština.
Как дела? – Jak se máte (Doslova tedy „Jak se daří vašim věcem?“)
Роман Максима Горького называется „Дело Артамоновых“ (Román Maxima Gorkého se jmenuje Podnik Artamonových.)
(„Dělo“ se rusky řekne „пушка“.)
- Není zloděj jako zloděj, aneb někdy je to zkrátka darebák
Злодей [zladěj]
je v ruštině „zločinec“, ale hovorově i „darebák“ nebo „lump“.
Konkrétní „zloděj“, tedy ten, kdo krade, se rusky řekne „вор“.
Макбет – это типичный случайный злодей. (Macbeth je typický příležitostný/náhodný lump.)
- Není všechno tráva, co je zelené… aneb v ruštině je to i bylinka
Трава [trava]
má v ruštině stejně jako v češtině více významů – jeden z nich je „marihuana“, další obyčejná „tráva“. V ruštině se takto navíc řekne „bylina“. K zapamatování významu bylinka pomůže:
травяной чай, чай с травками (bylinkový čaj, čaj s bylinkami)
- Někdo je spokojený a jiný zase klidný
Спокойный [spakojnyj]
znamená v ruštině „klidný, tichý“. Určitě znáte ruské „Dobrou noc!“ (Спокойной ночи!) Víte tedy, že Rusové si vlastně přejí „klidnou noc“. Můžete si ještě zapamatovat:
Он очень спокойный, тихий человек. (Je velmi klidný, tichý člověk.)
(„Spokojený“ se řekne rusky „довольный“.)
- Bystrý člověk není vždy rychlý
Быстрый, быстро [bystryj, bystro]
je rusky „rychlý, svižný“ a „rychle, svižně“. Existuje lingvistická legenda, podle níž je „bistro“ (rychlé občerstvení) původně odvozeno z ruského „быстро, быстро“ kterým ruští kozáci v roce 1814 pobízeli ke zrychlení pařížské restauratéry.
(„Bystrý“ se rusky řekne „сообразительный, находчивый“)
A pokud si chcete být jistí, že vaše výslovnost bude tip top, máme pro vás celý článek také jako video:
Eva Kudrjavceva Malenová vystudovala ruštinu a němčinu, ovšem ruština je jednoznačně její srdcovka a stala se součástí jejího života. Doma mluví s moskevským manželem převážně rusky a vychovávají bilingvního syna. Eva je online lektorka ruštiny a češtiny pro cizince, funguje na volné noze a obzvláště si užívá jazykové výlety z ruštiny do češtiny (s Rusy, co se učí česky) a z češtiny do ruštiny (s českými studenty).
Pro ty, co ruština láká, ale mají respekt z azbuky, natočila originální videokurz Jak na azbuku. Tvrdí, že azbuku s pomocí jejího kurzu zvládne každý doslova za pár hodin, a přitom ještě s vrchovatou porcí základních konverzačních obratů a nezbytných slovíček. Více o Evě na jejích stránkách.