Původ českého slova Vánoce má hned několik vysvětlení. Tím nejznámějším a nejpravděpodobnějším je inspirace německým Weihnachten, odvozeným ze středověkého spojení zu den wīhen nahten, které by se doslovně dalo přeložit jako o posvátných nocích. Posvátné noci tu odkazují z pohanským oslavám zimního slunovratu, ze kterých dodnes přetrvalo docela dost vánočních tradic, jednou z nichž je např. pečení vánočního cukroví. Existují ale i vlastenečtější, ryze lidové domněnky, které nepřipouštějí jiný než český původ tohoto slova. Podle jedné takové se kdysi návrat Slunce oslavoval dvanáct dní a dvanáct nocí. Celému tomuto období se mělo údajně říkat o dvanácti nocích, později o dvánnocích až z toho zbylo o Vánocích.
Anglické Christmas pochází ze staroanglického Cristes mæsse, které doslovně znamenalo Kristova mše a jeho první výskyt se datuje k začátku jedenáctého století. Často se v angličtině také setkáme se zkratkou Xmas, kterou sice hodně lidí považuje za novodobý pokus z Vánoc odstranit křesťanský aspekt, ve skutečnosti se ale tento tvar objevil už v polovině 16. století a s revoltou nemá nic společného. Počáteční X je zde zástupkou řeckého chi, prvního písmena ve slově Χριστός (Chrīstos). Angličtinou se při pojmenovávání nejvýraznějšího svátku v roce inspirovala nizozemština, v níž se Vánoce řeknou Kerstmiss.
Slunovrat ještě před rozšířením křesťanství oslavovali i Římané, akorát jej vnímali jako moment nečekaného zrození Slunce, které se po nejdelší noci v roce opět vrací na oblohu. Latinsky se tomuto svátku říkalo dies natalis solis invicti. Později ono zrození již neznamenalo příchod Slunce, ale Boha. Když se latina rozštěpila do různých jazyků, název svátku získal v každém z nich trochu pozměněnou podobu. Stalo se z něj francouzské Noël, italské Natale, španělské Navidad a portugalské Natal. Svým způsobem narození proniklo i do keltských jazyků – v gaelštině se Vánoce řeknou Nollaig, ve velštině Nadolig a bretonsky Nedeleg.
Když se vydáme mírně na východ, zjistíme, že z latiny čerpala i rumunština s maďarštinou. Rumunsky se Vánoce řeknou Crăciun, což z latinského calatio znamená svolání lidu kněžími, i když tehdy to ještě samozřejmě nebyli kněží křesťanští. Maďarština latinské calatio adaptovala jako Karácsony, litevština Vánocům říká Kalėdos.
Jak už je na první pohled patrné, ruský název Vánoc Рождество také neznamená nic jiného než narození. Ačkoliv se v ruštině tohle slovo považuje za archaické a používá se výhradně pro označení pravoslavných Vánoc připadajících na 7. ledna, v církevní slovanštině bylo mnohem rozšířenější a znamenalo naprosto jakékoliv narození. Vánoce si proto tehdy žádaly upřesnění Рождество Христово (Narození Kristovo). Narozením se při pojmenování Vánoc inspirovaly také ukrajinština (Різдво́), běloruština (Нараджэння Хрыстова) či polština (Boże Narodzenie). Podobnou etymologii mají také řecké Vánoce (Χριστούγεννα) odvozené od slov Χριστός (Kristus) a γέννα (narození). Ne ve všech jazycích je ale název Vánoc odvozen od narození. Makedonsky, srbsky a bosensky se řeknou jednoduše Божиќ, Божић, Božić, tedy v překladu Božík.
Najdeme ale i takové evropské jazyky, ve kterých slovo pro Vánoce nemá vůbec nic společného ani s narozením, ani s Ježíšem. Lotyšky se Vánoce řeknou Ziemassvētki, což v překladu znamená zimní svátek. Ve skandinávských jazycích název Vánoc pochází ze starogermánského Yule, kterým se v raném středověku souhrnně označovaly oslavy a hody spojené se zimním slunovratem. Finština z Yule udělala Joulu, švédština a dánština krátké Jul a islandština velmi podobné Jól. Estonsky se Vánoce řeknou Jõulud.
A co jazyky, které slovo pro Vánoce zavedly teprve nedávno díky sílící globalizaci? S jejich historií a kulturou sice Vánoce nic společného nemají, i tak ale dostávají jistou dávku pozornosti, stejně jako např. Halloween nebo Valentýn. Většina z nich si Vánoce odvodila z překladu narození Krista, anebo skoro beze změny převzala jejich anglický či francouzský název. V čínštině se Vánoce řeknou shèng dàn (psáno jako 圣诞) a doslova znamenají svaté narození. Svahilskojazyčné země východní Afriky mají pro Vánoce hned dva výrazy – jeden z angličtiny: Krismasi, druhý z francouzštiny: Noeli. Francouzštinou se inspirovalo také Turecko, kde se Vánoce řeknou Noel.