Vliv turečtiny na jazyky jihovýchodní Evropy 3

Sémantické okruhy, kde jsou zastoupeny turcismy

Témata slovní zásoby, kde jsou turecké výpůjčky zastoupeny nejvíce, jsou především: potraviny a příprava jídla, dům a nábytek, předměty běžné denní potřeby, náboženství, kulturní termíny a životní styl, obchod, ale také několik slov z oblasti vědecko-průmyslové revoluce.  Dále sem patří některé výrazy abstraktní a některé vyloženě hovorové výrazy, které jsou však poměrně oblíbené (bul. яваш, rum. habar nebo chorv. barem). Turečtina také zprostředkovala Evropě něco jako „orientální realitu“, tj. například slova z oblasti fauny a flóry. Jedná se o druhy, které do té doby nebyly v Evropě (respektive jihovýchodní Evropě) známé nebo nebyly dostatečně známé (například různé druhy koření, ořechů nebo druhy zvířat jako třeba opice).

Gastronomie a příprava jídla

Dle mého názoru je zcela nejvytíženější oblast gastronomie a přípravy jídla (a s tím související názvy potravin). Etymologie celé řady tzv. národních jídel na Balkáně má svůj původ v turečtině:

tur. köfte „masové kuličky“ > alb. qofte, rum. chifte, řec. κεφτές, bulh. чофте

tur. pilaf „jídlo z rýže, masa a zeleniny“ >

Podobně také slova börek, baklava, dále názvy některých souvisejících profesí bakkal „hokynář“, manav „zelinář“, kasap „řezník“.

Co se týče integrace výpůjčky, můžeme tato slova rozdělit na ta, jejichž turecký původ si mluvčí uvědomují a do jisté míry je stále vnímají jako cizí prvek, a na slova, která jsou plně integrována. (Vzhledem k tomu, že se jedná o téma související s místními, domácími reáliemi, je pochopitelné, že mluvčí chtějí věřit tomu, že se jedná o slovo původní).

Některá tato slova dokonce doputovala až do češtiny (například čufty, patližán, čevapčiči, džuveč). Cest, jak se k nám tyto výrazy dostali je pravděpodobně více. Jednak docházelo k vzájemným kontaktům například přes vojáky, angažmá našich vojáků v oblasti jihovýchodní Evropy je doloženo od dob bojů s Turky až po rakousko-uherskou anexi Bosny a Hercegoviny. Dále zde byly styky obchodní (například bosenští podomní obchodníci nebo bulharští zelináři). Zmíněná slova (čufty atd.) se však vytrácejí a mladší generace je většinou ani nezná.

Rozvoj a pokrok

Několik desítek responsí najdeme také v oblasti lékařství, vědy a průmyslu. Tato slova skutečně můžeme řadit do jedné kategorie, neboť se masově rozšířila během 19. století v souvislosti se zdokonalováním průmyslu, zaváděním manufaktur, ale také vědeckým pokrokem.

Velmi častými turcismy jsou názvy materiálů:

tur. cam „sklo“ > rum. geam „sklo, okno“, alb. xham, řec. το τζάμι „okenní tabule“

tur. çelik „ocel“ > řec. το τσελίχι, alb. çelik, rum. cilic, bulh, srb. čelik

tur. bakır „měď“ > chorv. srb., bakar, řec. τо μπακίρι, alb. bakër

tur. pamuk „bavlna“ > chorv., srb. pamuk, bulh. памук, alb. pambuk (zřejmě kontaminací západního výrazu bombak, které sledujeme například v rum. bumbac, řec. βαμβάκι zřejmě z pozdně latinského bombax nebo bombacum)

tur. sedef „perleť“ > rum. sidef

Také názvy nářadí:

tur. alat „nářadí“  > chorv., srb. alat „nástroje, nářadí“, rum. halat

tur. çekiç „kladivo“ > chorv., srb. čekič, alb. çekiç „kladívko“,

(rum. ciocan, alb. çekan „kladivo  souvisí s jiným turkickým slovem čakan)

tur. testere „pila“ > srb. testera

(v rum. ferăstrău z maď. fürész)

tur. rende „hoblík“ > rum. rindea, řec. το ρινίδιο „pilníček“

(v albánštině zde výpůjčka latinská limë)

(také tur. talaş „piliny“ > alb. tallash)

Zajímavé je, že v albánštině, kde je jinak podíl tureckých výpůjček poměrně vysoký a v naprosté většině platí, že response z dalších jazyků najdeme vždy i v albánštině, tu máme několik slov latinského původu, například limë „pilník, hoblík“ nebo sharrë „pila“.

Z oboru lékařství jsou to především názvy některých částí těla, které se probojovaly do standartního jazyka:

tur. böbrek „ledvina“ > chorv., srb. bubreg

tur. ciğer „játra“ > srb.dialekt. džigerica,

Případně výrazy:

tur. ilaç „léky“ > alb. ilaç „léky“

Novinky z Orientu

Turečtina pak také byla prostředkem k popisu jevů orientálních, cizích, v Evropě neznámých. Jedná se například o cizokrajná zvířata či některé rostliny (například koření).

Zejména sem patří názvy materiálů, které se masově rozšířily až v devatenáctém století.

tur. deve „velbloud“ > chorv., srb. deva, alb. deve

tur. maymun „opice“ > chorv., srb. majmun, alb. majmun

tur. fil „slon“ > alb. fil (používá se i elefant)

tur. hurma „datle“ > srb. hurma, alb. hurmë, rum. curmală

tur. fıstık „buráky, pistácie“ > řec. το φυστίκι, rum. fistic

Mohli bychom sem zařadit také některé kulturní jevy, spojené například s pitím kávy nebo kouřením, které se Balkáně rozšířily až s příchodem Turků:

tur. çibuk „dýmka“ > alb. çibuk

tur. cezve „nádoba na přípravu kávy“ > chorv., srb. džezva

Podobně také turečtina se s některým jevy seznámila prostřednictvím evropských jazyků, ve starší fázi zejména prostřednictvím s řečtinou:

řec. το χταπόδι „chobotnice“ > tur. ahtapot

Přijetí tohoto a dalších výrazů souvisí se skutečnostmi, že Turci neobývali pás pobřeží Středozemního moře. Zde historicky žili Řekové (až do výměny obyvatel v roce 1922).

 

vložil/a | rubrika: ,

Jazykový zpravodaj

Baví vás jazyky stejně jako mě? Líbí se vám články v Jazykovém koutku? Pokud zadáte svoji e-mailovou adresu, můžeme zůstat v kontaktu a já vám vždy jednou týdně pošlu novinky ze světa jazyků – nové články na blogu, jazykové zajímavosti nebo tipy na zábavnější a efektivnější učení. Také se dozvíte o akcích, které nezveřejňuji na webu.