Úvod do turečtiny

Turečtina patří k jazykům turkickým, mezi další turkické jazyky patří jazyk Uzbeků, Azerbajdžánců, Turkmenů, Kazachů, Kyrgyzů, Ujgurů a Jakutů. Někteří jazykovědci se domnívají, že existuje souvislost mezi turečtinou a mongolštinou. V této souvislosti je zajímavé, že nejstarší turkický nápis byl objeven právě na území Mongolska.

turecko4

Turečtina je úředním jazykem Turecké republiky, kde jí hovoří kolem 55 milionů lidí (což je asi 90 % z celkové populace 64 milionů obyvatel). V Turecku dále žijí Kurdové, čítající asi 4 miliony mluvčích. Turečtina není jejich mateřským jazykem, ale hovoří jí téměř na úrovni rodilých mluvčí. Početné turecké menšiny žijí především v Německu (téměř dva miliony mluvčích), a také v Bulharsku (800 000 mluvčích). Z politického hlediska je velmi významných 177 000 tureckých mluvčích na Kypru. Ostrov je tradičně předmětem řecko-tureckých sporů.

Turečtina je tak ze všech turkických jazyků nejrozšířenější. Staletí byla pod silným vlivem arabštiny a perštiny. Z obou jazyků v té době převzala celou řadu slov a jazyk se zapisoval arabským písmem (osmanská turečtina). Tak tomu bylo až do roku 1928, kdy Kemal Atatürk uskutečnil některé významné reformy. Mnohé výpůjčky byly nahrazeny tureckými výrazy a turečtina se začala zapisovat upravenou verzí latinky. V této souvislosti vznikla Turecká jazyková asociace (TDK), která dostala za úkol uvést reformy do praxe.

Jako základ pro spisovný jazyk byla použita istanbulská varianta. Turecko je velká země, a proto množství dialektů přesahuje možnosti tohoto textu. Západní dialekty jsou zajímavé tím, že sdílejí některé prvky tzv. balkánského jazykového svazu, to znamená, že vykazují některé typologické podobnosti s jazyky jako je rumunština nebo albánština (Deliorman, Dinler, Adakale). Poměrně specifickou variantou turečtiny hovoří také Gagauzové, kteří žijí převážně v oblasti Budžaku na jihu Moldávie. Kıbrıs je pak označení kyperské varianty turečtiny.

Turkické jazyky jsou jazyky aglutinační. To znamená, že ke slovu se připojují různé sufixy (přípony) a každý sufix zastupuje jednu gramatickou kategorii. Podívejme se na jednoduchý příklad: v našich pokojích →   odalarımızda, oda-lar-ımız-da, tedy: pokoj-mn.č.-náš-v

V češtině (která je podobně jako většina indoevropských jazyků flektivní) jsou uvedené gramatické kategorie vyjádřeny předložkou „v“ a koncovkou –ich/ -ích, která v sobě několik kategorií spojuje. To znamená, že když v češtině řekneme „pokojích“, aniž bychom uvedli další kontext, každý z toho pozná, že jde o množné číslo a šestý pád, čili dvě gramatické kategorie v jedné koncovce. Naproti tomu turečtina má pro každou kategorii zvláštní příponu: lar – množné číslo podstatného jména, ımız – přivlastňovací přípona 1. osoby množného čísla, da – pádová přípona lokativu (v podstatě ono české „v“). Aglutinační jazyky řadí svoje přípony v pevně daném sledu. Paradoxně je tedy celý systém jednodušší než například v češtině, kde se cizinec musí učit dlouhé vzory, vždy pro každý rod zvlášť apod. Turečtina je nám nápadná velmi dlouhými slovy, která vznikají právě tímto řazením koncovek. Zvláště slovesa mnohdy v jednom slově pomocí přípon vyjádří to, na co čeština potřebuje několik dalších slov. Pouhým přidáním přípony například vyjádříme zápor nebo modalitu (můžu/nemůžu).

Je však také třeba ovládnout pravidla hláskové harmonie, která působí, že téměř všechny přípony se určitým způsobem mění podle poslední slabiky slova. Porovnejte následující příklad s předcházejícím: v našich domech →    evlerimizde, ev-ler-imiz-de, tedy: dům-mn.č.-náš-v

A to celé jen proto, že v prvním případě se koncovky řídí hláskou a ve slově oda, zatímco v druhém příkladu máme ve slově ev hlásku e. Více se o samohláskové harmonii dočtete v samostatné kapitole.

Zdá se tedy, že turkické jazyky nemají s indoevropskými mnoho společného, že se tudíž nejedná o jazyky příbuzné. Existuje však jedna teorie, říkáme jí nostratická, a ta tvrdí, že všechny jazyky Euroasie (a někdy zahrnuje i Afriku) mají jeden společný původ v jakémsi „prajazyku“. Nostratickou teorii obhajuje však jen menší část lingvistů.

 

vložil/a | rubrika: ,

Jazykový zpravodaj

Baví vás jazyky stejně jako mě? Líbí se vám články v Jazykovém koutku? Pokud zadáte svoji e-mailovou adresu, můžeme zůstat v kontaktu a já vám vždy jednou týdně pošlu novinky ze světa jazyků – nové články na blogu, jazykové zajímavosti nebo tipy na zábavnější a efektivnější učení. Také se dozvíte o akcích, které nezveřejňuji na webu.