- Zvýšený zájem o studium cizích jazyků během krizí již dokázaly dvě události: finanční krize v roce 2008 a vrchol celosvětové pandemie mezi léty 2020–2021. Kvůli omezením a dalším souvisejícím výzvám se lidé v obou případech rozhodli neztrácet čas a pustit se do něčeho, co stejně jednou zúročí.
- Markantně se v nelehkých dobách zvýšil zájem o studium jazyka bez učitele, tedy tak, jak se většinou učí polygloti. Počet stažení aplikace Duolinguo např. v roce 2021 vzrostl až o 300 procent ve srovnání s rokem 2019. Zejména za dobu pandemie se mnohým začínajícím samoukům osvědčila znatelně nižší finanční náročnost výuky a luxus být pánem svého studijního času.
- Rozhodnutí začít se učit cizí jazyk právě v období krize trochu vychází z tzv. Marshmallow Experimentu, během kterého vědci Stanfordovy univerzity dětem dali na výběr: sníst jedno Marshmallow teď hned, anebo počkat, až budou moct sníst hned dvě. Podobně i my máme v krizi dvě možnosti: zahánět strach prostředky s rychlým, ale krátkodobým účinkem (sladkosti, alkohol…), anebo investovat čas do činností, jejichž účinek se sice projeví až za delší dobu, ale skutečně se vyplatí.
- Rozhodnutí učit se nový jazyk právě v krizi nám rovněž dává dlouhodobý plán a s ním i pocit stability, který je v nejistých časech klíčový pro udržení psychické i fyzické pohody. Právě v době, kdy se situace dynamicky mění nejen ze dne na den, ale doslova z hodiny na hodinu, je výborný nápad si učebním plánem dodat do života trochu řádu.
- Nutnost soustředit se na novou gramatiku, neznámá slovíčka, odlišnou výslovnost a další specifika cizího jazyka pomáhá přijít na jiné myšlenky. A navíc, zkušenost s novým jazykem se může stát zajímavým a zároveň poměrně univerzálním tématem k hovoru.
- Proces učení se čemukoliv novému je klíčový pro přežití lidského druhu, a proto nás mozek za každý pokrok přirozeně odměňuje vylučováním hormonů štěstí, čímž nám dodává motivaci v této prospěšné činnosti pokračovat dál a dál. Jinými slovy, čím víc se cizí jazyk učíme, tím se stáváme šťastnějšími.
- Hormony štěstí se ale také vylučují při pomyšlení na odměnu, kterou se při učení jazyků může stát dovolená na místo, kde se oněm jazykem hovoří, úspěšné složení zkoušky, povýšení v práci, seznámení s novými zajímavými lidmi a mnoho dalšího.
- Jakýkoliv dílčí úspěch také zvyšuje sebevědomí, čímž zároveň snižuje hladiny stresových hormonů – kortizolu a adrenalinu. Zjednodušeně řečeno, čím lépe známe cizí jazyk, tím se stáváme odolnějšími.
- Osvojování cizího jazyka vede k rozvoji kritického myšlení, které se docela hodí při interpretaci a ověřování negativních zpráv. Každý jazyk zprostředkovává trochu jiný pohled na svět – slovní zásoba k určitým životním oblastem je v některých jazycích chudší, v jiných zase bohatší. Proto se například studenti francouzštiny rázem začínají jinak dívat na oblast gastronomie a zájemci o skandinávské jazyky si vypěstuji mnohem vřelejší vztah ke sněhu.
- Dokonce je vědecky dokázáno, že když jsme nuceni cokoliv přijímat či vyjadřovat v cizím jazyce, přistupujeme k informacím o hodně racionálněji, než když s nimi pracujeme ve své mateřštině, která více než rozum zaměstnává emoce a intuici. Proto je nás mnohem těžší urazit právě v cizím jazyce…
- Rovněž se ukázalo, že počáteční špatná nálada přispívá k efektivnějšímu učení mnohem víc než dobrá. K tomuto zjištění odborníky přivedl experiment, kdy se část respondentů měla před plněním vědomostního textu dívat na smutný, druhá na veselý film. A právě po shlédnutí tragického snímku se účastníkům dařilo přemýšlet mnohem efektivněji než těm, kteří zhlédli komedii.
- Ve špatné náladě se údajně mnohem víc zaměřujeme na fakta a detaily, zatímco pozitivní emoce spíše podporují kreativitu. A protože cizí jazyky vyžadují obojí, není třeba čekat na „tu správnou náladu“.
- Studium cizího jazyka z nás dělá lepší posluchače, protože se najednou musíme na poslech soustředit mnohem pozorněji, ať už jde o zprávy nebo jakékoliv názory, které se týkají ne úplně jednoduchých témat.
- Znalost minimálně jednoho cizího jazyka prodlužuje plnohodnotný kognitivní život zhruba o 5 let, což je mnohem víc, než nám vzala největší světová pandemie i kdejaká finanční krize.
- A jaký je ten správný jazyk na krizi? Od jednodušších jazyků jako je španělština, italština nebo angličtina lze alespoň ze začátku očekávat docela výrazný pokrok, což může přispět právě k pocitům štěstí, zadostiučinění a sebevědomí. Některé slovanské jazyky, které jsou češtině zdánlivě podobné, jako chorvatština, srbština nebo makedonština zase vyžadují bedlivější soustředění na zrádné odlišnosti a o to víc dokážou vytěsnit nežádoucí myšlenky. No a jazyky se zcela jiným systémem, jako je třeba finština, turečtina nebo japonština podpoří kritické myšlení a jiný náhled na skutečnosti.