Za posledních pět let prudce vzrostl zájem o výuku češtiny, jež se hned po angličtině a němčině dostala na třetí příčku nejčastěji vyučovaných jazyků mimo školní docházku. Počet firemních kurzů češtiny v jazykových školách se dokonce zdvojnásobil. Kvůli nízké nezaměstnanosti stále více cizinců do Česka nepřichází za prací jen na krátkou dobu několika měsíců, ale s vizí zdržet se v zemi několik let, nebo zde dokonce zůstat natrvalo.
Nově i děti
Děti cizinců tvoří nyní na českých školách asi tři procenta žáků, což je dvakrát víc než před deseti lety. Protože se jejich počet stále zvyšuje, mají od září 2021 školky i školy navíc povinnost svým žákům cizincům zajistit také výuku češtiny. Intenzivní kurzy pro tyto žáky zajišťuje asi 400 škol po celé ČR, neboť nově se cizinci do škol hlásí nejen ve velkých městech, ale i na vesnicích. Cílem je, aby měly děti přístup k výuce češtiny v každé obci s rozšířenou působností. Mimochodem, kromě cizinců se o výuku neboli „doučování z češtiny“ začínají víc zajímat i čeští žáci. Poptávka po přípravě k přijímacím zkouškám na střední školy vzrostla trojnásobně a mezi přípravnými kurzy na maturitu se vede právě čeština.
Dvojnásobná poptávka
Zájem o firemní výuku nepolevil ani v důsledku pandemie, neboť i přes mimořádnou situaci bylo cizincům prodlouženo pracovní povolení. I když v naprosté většině firem komunikace probíhá výhradně anglicky, stále více cizinců si uvědomuje, že mají během pobytu jedinečnou možnost naučit se neobvyklý jazyk, více poznat českou kulturu, získat jistotu v každodenních situacích a zároveň si s češtinou otevřít dveře tam, kde angličtina nestačí. Investovat čas a peníze do výuky češtiny se proto stává stále smysluplnějším. Tento trend potvrzuje jak Asociace jazykových škol (AJŠ), tak i jednotlivé jazykové školy.
Oblíbený obor ve světě
Zájem o češtinu sílí i daleko za hranicemi České republiky! Čeština se aktuálně vyučuje na 35 univerzitách ve 24 zemích, z nichž nejstarší tradici má Rakousko, kde se vyučovala již od první poloviny osmnáctého století v rodinách bohatých šlechticů. Jeden z nejnovějších a nejodlehlejších českých lektorátů je pak na Tchaj-wanu, kde studenty k češtině láká hlavně pražský genus loci. Zájem o studium češtiny se za poslední dobu zdvojnásobil v Číně, kde z původních pěti začalo obor bohemistiky nabízet hned deset univerzit. Nejčastějším důvodem ke studiu češtiny překvapivě není pracovní uplatnění, ale „exotičnost“ jazyka. K důvodům, proč si cizinci volí češtinu na vysoké škole, dále patří český původ někoho z rodiny, okouzlení českou kulturou a přírodou, nebo přání obecně porozumět slovanským jazykům. Většina absolventů pak do své mateřštiny překládá českou literaturu, nebo působí na českých ambasádách, a šíří tak dál povědomí o české kultuře. Někdo si ale studium češtiny vybere čirou náhodou, jako např. Dragan Georgievski, kterého čtenáři Jazykového koutku znají např. z rozhovoru o makedonštině a arumunštině.
Potřeba přípravy na zkoušky
Čeština se sice netestuje žádnou vyhlášenou zkouškou, jako je FCE v angličtině, Goethe-Zertifikat v němčině, nebo DELF ve francouzštině, častým cílem je ale pro spoustu cizinců složit jazykové zkoušky k nabytí trvalého pobytu nebo českého občanství. Zatímco ve druhém případě zůstává podmínka jazykové znalosti na úrovni B1, pro získání trvalého pobytu byly jazykové požadavky v roce 2021 zvýšeny z původního A1 na A2. Protože většina cizinců v ČR pochází z Ukrajiny, Vietnamu a Ruska, tedy zemí mimo EU, roste i zájem o odbornou přípravu na tyto zkoušky.
Jeden z nejtěžších jazyků
Hodně cizinců říká, že čeština je nejtěžší jazyk, který se kdy učili. A co jim dělá největší problémy? Celkově se smířit s tím, že čeština skloňuje a časuje – podstatná a přídavná jména v sedmi pádech, tvary zájmen, vidové dvojice, ne úplně intuitivní pravopisná pravidla, pak také diakritika a v neposlední řadě výslovnost /ř/ – hlásky, která se v žádném jiném jazyce nevyskytuje. Jediná věc, jež se v češtině zdá být docela jednoduchá, je tvorba minulého času.
