Děláte doma vosí hnízda, nebo včelí úly?

Už pečete cukroví? Víte, že jedním z nejstarších druhů jsou vosí hnízda alias včelí úlky? Pocházejí totiž ještě z předkřesťanského období, kdy se cukroví peklo na oslavu magické noci zimního slunovratu a mělo sloužit k odvrácení zlých sil. Říkalo se mu tehdy „obřadní pečivo“ a naši předci jej zavěšovali nad vchodem do domu, stáje nebo na ovocné stromy. Vosí hnízda měla zlé duchy odehnat právě svým tvarem.

Vosí hnízda, nebo včelí úly? Nebo dokonce úlky? 

Velice pravděpodobně doma používáte jen jeden z obou uvedených názvů a jste na něj od dětství natolik zvyklí, že ten druhý vám přijde prostě… nepřirozený. Oba názvy jsou ale správně a oba tábory mají pravdu. Použití je do značné míry regionální (v Čechách převažují vosí hnízda, na Moravě včelí úlky) a samozřejmě rodinné. Mimochodem loni jsme v Jazykovém koutku udělali anketu. Vyšlo nám to zhruba 60 na 40 ve prospěch vosích hnízd. Jakkoliv však převažují vosí hnízda (a také u nás doma používáme právě tento název), zastánci včelích úlů mají pravdu, když říkají, že cukroví svým tvarem připomíná právě úl. 

A co další druhy?

  • Linecké skutečně pochází z Lince, kde se ale pečou o hodně větší Linzer Augen „linecké oči“.
  • Vanilkové rohlíčky zase přišly z Vídně, kde se údajně začaly péct na počest porážky Osmanské říše, jejímž symbolem byl půlměsíc.
  • Perník byl původně peprník podle slova pepř a pravděpodobně souvisí s německým Pfefferkuchen. Ostatně, nějaké to koření najdeme i v jiných jazycích: anglicky je to gingerbread „zázvorový chléb“, francouzsky zase pain d’épices „kořeněný chléb“.
  • Docela zvláštní slovo ten marcipán, že? Bohužel vás ale musíme zklamat, původ slova je trochu nejasný, možná souvisí s latinských Marci panis „Markův chléb“, možná ale původ slova sahá až do arabštiny nebo někam do daleké Asie, jedna teorie dokonce hovoří o souvislosti s barmským městem Martaban. 
  • Samotný název „cukroví“ i jeho dnešní podoba se ujaly až v 19. století, neboť do té doby byl cukr velmi drahý. Slovo „cukr“ pochází z německého Zucker, jenž se do němčiny dostal z italského zucherro, které má zase původ v arabském sukkar, jejž arabština převzala z hindského sakkar.

vložil/a | rubrika: ,

Jazykový zpravodaj

Baví vás jazyky stejně jako mě? Líbí se vám články v Jazykovém koutku? Pokud zadáte svoji e-mailovou adresu, můžeme zůstat v kontaktu a já vám vždy jednou týdně pošlu novinky ze světa jazyků – nové články na blogu, jazykové zajímavosti nebo tipy na zábavnější a efektivnější učení. Také se dozvíte o akcích, které nezveřejňuji na webu.