Vánoční jazykové cukrovinky (Líza Getta)

Rozmanitost českého vánočního cukroví se zdá být ve srovnání s ostatními zeměmi unikátní. Ačkoliv je dnes jedním z neodmyslitelných symbolů křesťanských svátků, jeho kořeny najdeme v pohanských tradicích ze 16. století. Cukroví bylo tehdy spojeno s oslavami magické noci zimního slunovratu a mělo sloužit k odvrácení zlých sil. Obřadní pečivo, jak se mu tehdy říkalo, naši předci zavěšovali nad vchodem do domu, stáje nebo na ovocné stromy. Takto se zavěšovala dnes tolik oblíbená vosí hnízda, která jsou považována za jedno z nejstarších druhů cukroví vůbec. Samotný název „cukroví“ i jeho dnešní podoba se ujaly až v devatenáctém století, neboť do té doby byl cukr velmi drahý a předci jej nahrazovali medem nebo sušeným ovocem. Slovo „cukr“ pochází z německého Zucker, jenž se do němčiny dostal z italského zucherro, které má zas původ v arabském sukkar, jejž arabština převzala z hindského sakkar.

A jaké sladké zajímavosti najdeme jinde ve světě?

Roscón De Reyes

 „Věnec králů“, který se ve Španělsku peče tradičně koncem prosince až začátkem ledna vznikl z dokonalé historicko-nábožensko-kulinářské harmonie. Královskou korunu připomíná jednak pro svůj tvar, jednak díky barevnému zdobení „drahokamy“ z kandovaného ovoce. Královský věnec má s českým cukrovím společný původ i účel. Na svátek zimního slunovratu jej připravovali už staří Římané v podobě koláče osázeného fíky a datlemi. Královským se stal dezert ve třetím století, kdy se do koláče začaly zapékat suché fazole. Ten, na koho vyšel kousek s fazolemi, získal po zbytek dne titul „krále králů“ a s ním i odpovídající zacházení. Se Třemi králi se začal koláč spojovat až ve 12. století, kdy se rozšířilo křesťanství. V Latinské Americe se tato pochoutka častěji označuje jako rosca de Reyes, portugalská obdoba dezertu se nazývá Bolo rei.

Carbone dolce neboli Carbone della Befana

Skvělý italský dezert pro ty, kteří si chtějí udělat ze svých dětí legraci, dát jim k Mikuláši či rovnou pod stromeček uhlí a zároveň všem členům rodiny dopřát kurz zážitkové gastronomie. Pro italské děti je noc z 5. na 6. ledna jednou z nejočekávanějších vánočních událostí, neboť právě tehdy domy obchází čarodějnice jménem Befana, aby hodným dětem nadělila dárky, a zlobivým uhlí. Pro přípravu sladkého uhlí existuje hodně receptů, které se liší zejména přísadou dodávající pokrmu klíčovou černou barvu. Používá se barvivo, čokoláda, kakao, anebo dokonce pravé aktivní uhlí, které se v posledních letech stalo populárním i v českých restauracích pro přípravu limonád, zmrzlin nebo lívanců. Ani sladké uhlí už dnes není výhradně italskou záležitostí. Pod názvem Coal candy nebo Candy coal jej najdeme v USA či Kanadě, japonská kuchyně stejnou pochoutku označuje jako kaitaname.

Bûche De Noël

Ve Francii, Quebecku a jiných bývalých francouzských koloniích nesmí na štědrovečerní tabuli chybět takzvané „vánoční poleno“. Pro vysvětlení jeho symboliky musíme jak jinak než ke Keltům na oslavu zimního slunovratu. Během nejdelší noci v roce tehdejší obyvatelé dnešní Francie tradičně pálili velké kmeny dubu, buku nebo jilmu, aby tak poděkovali slunci za jeho návrat na zem. Tradice polena se pak dále rozšířila po nástupu křesťanství. Dřevěné špalky se nově začaly zdobit, až se na Štědrý den hodily do krbu, aby hořely celou noc. Druhý den ráno se jejich popel posbíral a pečlivě uchoval, aby po celý další rok rodinu chránil před zlými silami. Nastupující móda malých kamen sice zničila tradici pálení polen, ale zároveň ji proměnila ve sladkou pochoutku, která v 19. inspirovala cukráře Pierra Lacama k vytvoření dortu s názvem la Bûche de Noël.

Pavlova

Podle názvu bychom tento dezert hledali pravděpodobně někde ve východní Evropě, jeho domov je ale o pořádný kus dál. Na pavlově si totiž už od dvacátých let minulého století během Vánoc tradičně pochutnávají Novozélanďané a Australané. Odkud se tam ale pavlova vzala? Inspirací k pojmenování tohoto vzdušného dezertu z křehkých pusinek se šlehačkou a ovocem posloužila slavná ruská baletka Anna Pavlova, která byla roku 1926 na turné právě na Novém Zélandu a v Austrálii. Šéfkuchař jednoho hotelu ve Wellingtonu tehdy údajně na počest Pavlovové připravil dezert, který měl dvou nadýchaností připomínat její baletní sukni. Australané ale zase na oplátku tvrdí, že pavlova byla poprvé upečena v perthském hotelu a za svůj název vděčí jednomu z hostů, který jednou trefně prohlásil, že je tento dezert „lehký jako Pavlova“.

vložil/a | rubrika: , , , ,

Jazykový zpravodaj

Baví vás jazyky stejně jako mě? Líbí se vám články v Jazykovém koutku? Pokud zadáte svoji e-mailovou adresu, můžeme zůstat v kontaktu a já vám vždy jednou týdně pošlu novinky ze světa jazyků – nové články na blogu, jazykové zajímavosti nebo tipy na zábavnější a efektivnější učení. Také se dozvíte o akcích, které nezveřejňuji na webu.