Řekové bydlí podobně jako my buď v domě (σπίτι) nebo v bytě (διαμέρισμα) a samozřejmě má mnoho Řeků hypotéku (υποθήκη), stejně jako my…

Ve městech se setkáváme s různými typy budov: současné/ moderní budovy (σύγχρονα κτίρια), klasicistní budovy (νεοκλασσικά κτίρια) postavené v 18. a 19. století, na venkově zase narazíme na tradiční domy (παραδοσιακά σπίτια), dnes se staví převážně z betonu (μπετόν), méně pak ze dřeva (ξύλο), z cihel (τούβλα), z kamene (πέτρα) a z kovu (μέταλλο).   Některé oblasti mají svůj charakteristický styl, například kamenné domky v Epiru (πετρόκτιστα σπίτια) nebo bílé domky Kykladských ostrovů (κυκλαδίτικα σπίτια).

Tento styl se pak také napodobuje u některých novějších domů. Takový řecky katalogový dům pak může vypadat i takhle:

Nejdražšími byty jsou střešní byty v nejvyšších patrech athénských domů, které mají obrovskou terasu α kde také pořádá večírky řecká smetánka. Takovým bytům se říká ρετιρέ.

Někdy se slovo ρετιρέ ale používá pro mnohem skromnější byty, třeba i v přízemí, které ale mají velkou terasu.

No a nejskromnějšími a nejmenšími byty jsou garsonky (γκαρσονιέρα).

Athény jsou nejrychleji rostoucím evropským městem, podle odhadů přibývá každý rok několik desítek tisíc obyvatel. Zejména na předměstí se moc neřeší stavební povolení a podle toho to vypadá. Domy rostou jako houby po dešti, bez ladu a skladu. Stavební odpad nebo suť (μπάζα) je na každém rohu.

A upozornění na závěr. Slova σπίτια από πάνελ nejsou označením pro paneláky, nýbrž pro domy, které se skládají až na místě z předem připravených bloků. Naše paneláky by pak byly πολυκατοικία, naproti tomu rodinné domy jsou buď κατοικία nebo μονοκατοικία.