My lektoři jsme doslova hladoví po různých kurzech, seminářích a školeních. Dokonce občas zazní výtka, že je u nás toho navazujícího vzdělávání pro lektory a učitele vlastně docela málo. A když na něco narazíme, sdílíme si to mezi sebou na sociálních sítích doslova jako horké zboží.

Upřímně si myslím, že různých akreditovaných kurzů, komerčních i nekomerčních školení je dost, chce to jen hledat. Přesto je ale jedna věc, která podle mě vydá za deset školení. Jasně, trochu přeháním, ale ne moc. To magické slovo zní: 

videotrénink

O co jde? Prostě se při výuce natočíte na videokameru nebo mobil, záznam si pustíte, vezmete si tužku a papír a budete si dělat poznámky. Můžete k tomu přizvat i kolegu nebo někoho z rodiny, prostě sparring partnera. Je to metoda docela drsná, protože první dojem nás většinou zaskočí.

• To si opravdu sahám tak často do vlasů?
• Ten výraz, který nasadím vždy, když student něco neví, ten asi není úplně optimální.
• Drmolím.
• Hrbím se.
• a spousta dalších věcí

Tyhle estetické věci rozhodně nejsou zanedbatelné, ale nám jde teď přece jen víc o jazyk a výuku. Jaké jsou klasické nešvary, kterých se dopouštíme?

• Opakujeme po studentovi chybnou odpověď.
• Zbytečně ho v odpovědi „předbíháme“, tj. nedáváme studentovi dost času, aby si rozmyslel odpověď.
• Špatně vysvětlené instrukce, zmatek na straně studenta. 
• Vedeme monology.
• A bohužel i chyby. Protože i mistr tesař se utne. Může jít o výslovnostní nedostatky, ale taky o gramatickou botu.

Jinak velice podobnou službu jako videozáznam, možná dokonce ještě lepší, nám udělá kolega, kterého pozveme na hospitaci do hodiny. Takový papír plný poznámek od kolegy je k nezaplacení 🙂