Nejčastější řecké nápisy, se kterými se setkáme na cestách? Určitě λιμάνι (přístav), παραλία (pláž) a πάρκινγκ (parkoviště)! Další časté nápisy jsou αγορά (trh), κέντρο (centrum), αστυνομικό τμήμα (policejní oddělení), ταχυδρομείο (pošta) a σούπερ μάρκετ (supermarket). A pak je samozřejmě spousta nápisů, které úplně běžné nejsou – jako je třeba hned ten první. Za fotografie z […]
Občas slýchám, že turečtina je těžká, že gramatika je něco úplně jiného, než známe z evropských jazyků (ano, je to totiž aglutinační jazyk) a že slovní zásoba není až na pár výpůjček ničemu podobná, vždyť vezměme si všechny ty bilgisayar, izlemek a okumak. Můj dnešní článek má tak jediný cíl: nalákat vás. Protože i v […]
Někteří moji studenti chtějí klasiku: učebnici, tabulky, domácí úkoly. Ale existuje i skupina studentů, kteří by se dali nazvat téměř zvrhlíky! Nebo jim také přezdívám lepič-střihač. A tak vznikly Creative books – tedy učebnice, které si vytváří sám student. Většinou to začne zálibou v kreslení a čmárání (třeba i tabulek), pokračuje to „sbírkou jazykového materiálu“ […]
Plně si uvědomuji, že již takto položená otázka může vzbudit podobný pocit, jako kdybych se zeptal, zda je Země opravdu kulatá. Cožpak není jednoznačně vědecky prokázáno, že románské jazyky pocházejí z latiny? A není to snad též jasně patrné při srovnání latiny a románských jazyků, z nichž ty základní uváděné jsou francouzština, španělština, italština, portugalština a rumunština? […]
Možná nebo dokonce jistě jste již od někoho slyšeli takovouto větu: „Tomu půjdou jazyky, neboť má dobrý hudební sluch.“ Podobný názor je slyšet v mnoha podobách, kdy ten, kdo něco takového říká, vyjadřuje své přesvědčení o tom, že hudební sluch má důležitou ne-li podstatnou úlohu při učení se cizím jazykům. A tak se o […]
Už dlouho nosím v hlavě myšlenku na napsání článku o němčině. Žádný jiný jazyk snad nevyvolává tolik rozporuplných reakcích jako právě ona. Mnoho lidí ji vnímá jako velmi tvrdý, nelibozvučný a z hlediska gramatiky velmi těžký jazyk. Přiznávám, že učit se německy není zrovna procházka růžovou zahradou. Americký spisovatel Mark Twain o tom věděl své. O svém […]
Předem říkám: Dnes budu mluvit sprostě, věda si to žádá! S mým velmi šikovným studentem Markem jsme narazili na téma sprostých slov v italštině. Pak jsme hledali nějaká videa a literaturu, no zabavili jsme se tím docela dlouho. Marek došel k závěru, že v zemi, kde existuje tolik slov pro prostitutku, musí být prostituce rozšířenější než […]
Jak se mohla dostat slova z italštiny do češtiny? Inu, snadno. Čilé kulturní a obchodní vztahy jsou doloženy již od středověku – vzpomeňme, kolik toponym je v Praze odvozeno od slova „Vlach, vlašský“. Italové k nám přicházeli za prací, za obchodem, ale také třeba stavět mosty a železnice. A co nám nepřinesli přímo Italové, to […]
Moji studenti mají občas dojem, že v Řecku je mnohem méně křestních jmen než u nás. Že polovina Řecka se jmenuje Μαρία, Σοφία, Ελένη nebo Γιώργος, Γιάννης či Κώστας. Není tomu tak docela, řecký repertoár jmen je stejně bohatý jako ten český, jen jsou prostě některá jména velmi oblíbená. K takovému seznamu oblíbených jmen bychom pak […]
Existuje typ studentů, kterým přezdívám „lepič/ střihač“. Jistě je znáte, jsou to lidé, kteří dobrovolně tráví čas lepením alb, vedou si sešity s výstřižky, prostě všichni ti, bez nichž by obchody s výtvarnými potřebami zely prázdnotou. A mezi ně patří i moje studentka Lenka. Lenka pracuje v bance a ke mně chodí na italštinu. Když […]
Třeba na pračku. Myslíte si, že jste svého studenta jazykově vybavili téměř k dokonalosti. Naučili jste ho objednávat, nakupovat, názvy potravin, ptát se na cestu. Prostě máte pocit, že dostal vše potřebné, aby mohl odjet. Jenže ouha! Jedna z prvních věcí, se kterými se člověk v zahraničí může potkat (zvlášť pokud míní v Řecku strávit […]
Turečtina patří k jazykům turkickým, mezi další turkické jazyky patří jazyk Uzbeků, Azerbajdžánců, Turkmenů, Kazachů, Kyrgyzů, Ujgurů a Jakutů. Někteří jazykovědci se domnívají, že existuje souvislost mezi turečtinou a mongolštinou. V této souvislosti je zajímavé, že nejstarší turkický nápis byl objeven právě na území Mongolska. Turečtina je úředním jazykem Turecké republiky, kde jí hovoří kolem 55 milionů […]
Máte taky k některým věcem vřelejší vztah, než je v populaci obvyklé? Co je tohle zase za otázku! Mám ráda, když prší. Rádi chodíme s dětmi do deště. Ráda pozoruju, jak kapky stékají po okenní tabulce. Když začne pršet, vařím kafe a jdu k oknu relaxovat. Já celý roky nevěděla, že jsem pluviofil!!! Pokud taky […]
Toto je nápověda k článku Máte rádi hlavolamy (turečtina) a hodit se vám může i k článku Máte rádi hlavolamy (finština). Pokud vůbec neumíte turecky(finsky), máte tři možnosti: nejjednodušší je začít slovy, která se opakují (Deniz, Çirkin, Kırmızı apod.) a hledat v českém překladu jejich možné ekvivalenty. Mějte na paměti, že názvy filmů si v […]
Na tohle cvičení na turecká přídavná jména ani turecky umět nepotřebujete 🙂 Je to spíš hlavolam! Zkuste spojit název filmu v turečtině s názvem filmu v češtině. O jaké americké filmy se jedná? 1. Yaşlı Adam ve Deniz 2. İyi, Kötü ve Çirkin 3. Büyük Patlama Teorisi 4. Kırmızı Değirmen 5. Küçük Deniz Kızı 6. […]
Čeština a romština jsou si podobnější, než se na první pohled zdá. Romština patří mezi novoindické indoevropské jazyky, kam dále patří například hindština, pandžábština nebo bengálština. Důkazem pro příbuznost s dalšími indoevropskými jazyky jsou paralely v gramatice a také mnohá slova základního slovního fondu, přičemž mnohých pozorujeme alespoň vzdáleně podobnost také s češtinou (například […]
Abych usnadnila čtení novým návštěvníkům, ale i stálým čtenářům, připravila jsem ke stažení: Deset nejčtenějších článků v Jazykovém koutku (pdf) Články nejsou řazeny úplně přesně podle pořadí v návštěvnosti, spíš jsem je trochu proházela, aby to dávalo víc smysl. Co v tomhle amatérském e-booku najdete? Jakým typem inteligence jste nadáni a jak Vám to pomůže […]
Baví Vás etymologie? Mě strašně!!! A tak potom, co jsme tu v Jazykovém koutku řešili příjmení nebo třeba exotická zvířata, přichází další dávka slov, která spolu nemají společného nic, tedy kromě prapodivné etymologie… Skopčáci Vždycky jsem si říkala, proč se vlastně hanlivě říká Němcům skopčáci. Oni snad mají něco společného se skopcem? A ejhle, oni […]
V učebnici Pojďme si povídat řecky najdete v jedné z kapitol pohádku o Popelce. Před několika lety mi na zmíněnou učebnici přišla tahle recenze (cituji se svolením autora): Asi jsem Vám objevil docela komickou chybu. Ve Vaší pohádce o Popelce si Popelka od otce objednává „το κλαράκι από καρυδιά“. Καρυδιά je ovšem strom Juglans regia (Ořešák […]
Kde se vzalo slovo felčar? FELČAR (tedy v němčině Feldscher nebo také Feldscherer) určitě patří k nejúspěšnějším německým výpůjčkám. Posuďte sami: kromě našeho felčara, polského felczera a ruského Фельдшер máme také rumunsky felcer (neutrální výraz pro „ošetřovatele“) nebo švédsky fältskär (mírně archaický výraz pro „chirurga“). Bulharské Фелдшер se používá pro lékaře působící na venkově. Slovo […]
Lingvistika vážně nevážně Už jsme si v Jazykovém koutku řekli, jak pravděpodobně jazyk vznikl, také jsem tu psala o celé řadě etymologií – třeba příjmení nebo exotických zvířat. Ale ještě nikdy jsme tu neřešili otázku, proč se jazyk mění. Proč se slova mění foneticky? Proč jsou celá slova nahrazována jinými, výpůjčkami nebo neologismy? Proč se […]
1.1. Úvod do studia kontaktu jazyků Jazykový kontakt je situace, kdy dochází k interakci dvou jazyků. Spektrum otázek a témat, které podobná situace vyvolává, je však tak široké, že dnes již teorii kontaktu jazyků považujeme za samostatnou lingvistickou disciplínu.[1] Téměř všechna témata, jimiž se tato práce zabývá, jsou ve svém teoretickém rámci popsána právě v kontaktní […]
vánoce Na tom, že Vánoce jsou výpůjčka z němčiny, není tolik divného – v češtině je výpůjček z němčiny dost a dost. A není to jen taková ta klasika jako kšeft a štrúdl, ale stovky dalších – méně průhledných – slov jako třeba lev, cíl nebo lano. V případě Vánoc však nejsou ty cestičky zcela jasné. V němčině je Weihnachten, […]
Názvy exotických zvířat jako třeba slon nebo velbloud jsou v evropských jazycích docela zajímavé téma. V našich zeměpisných šířkách lidé tahle zvířata běžně neznali, a tak se k nám tahle slova dostávala zajímavými cestami. V češtině se podíváme na původ slov slon, velbloud, hroch, klokan, rajka a krajta. Slon je slovo všeslovanské, tzn. najdeme ho ve všech slovanských jazycích. […]
Přivandrovalci V Čechách je nejvíc Nováků. Novák je nejčastějším příjmením také v Polsku (Nowak) a ve Slovinsku (Novak). Tohle příjmení najdeme téměř ve všech jazycích – anglický Newman nebo německý Neumann, nicméně v těchto jazycích není ani v první desítce. A považte, že u nás je hned třetí Novotný, který má stejný základ. Copak z toho asi […]
Hodnota Vašeho IQ sice vypovídá o Vaší schopnosti logicky uvažovat, hledat souvislosti v číslech, obrazcích a podobně, ale vůbec neodráží širokou škálu Vašich dalších kompetencí. Tyto kompetence (dovednosti) pak mohou být pro běžný život a také pro úspěch v povolání mnohem důležitější než skutečnost, že Vaše IQ je nadprůměrné. Americký psycholog Howard Gardner určil osm různých typů […]
„Malá encyklopedie Balkánu“ – přehled etnik a o něco níže také přehled jazyků Balkánu Přehled etnik žijících na území Balkánu Albánci Albánci jsou pravděpodobně potomky ilyrských kmenů, které v době příchodu Slovanů snad ještě mluvily ilyrskými dialekty, postupně se stále více latinizovaly. Ve středověku sestoupili z hor, aby se znovu usadili v rovinách, a dochází tak ke konfliktu […]
Původ jazyka Přemýšleli jste někdy o tom, jak vznikl jazyk? Ne zrovna čeština, angličtina, němčina, ale jazyk obecně, jazyk úplně na počátku, jazyk jako dorozumívací prostředek v „tlupě“? Není to jistě téma ve společnosti příliš diskutované, ale přesto jsem nedávno vyslechla v tramvaji docela legrační rozhovor dvou starších žen, ve kterém šlo o to, zda existovala […]
Dnes jsem požádala astroložku a kartářku Miriam, aby nám pověděla něco o vztahu jednotlivých znamení ke studiu jazyků. Takže pokud Vám některé věci nejdou a v jiných jste zase velmi dobří, zde možná najdete odpověď na otázku, proč tomu tak je 🙂 Je dobré, znáte-li svůj ascendent – pak doporučujeme přečíst obě charakteristiky. Beran Beran se […]