Pak jste na správné adrese.
Pak budu moc ráda, pokud ji dáte k dispozici do Jazykového koutku. Z diplomek tu najdete (namátkou): Role tlumočníka v zónách konfliktu, Baskické výpůjčky ve španělštině nebo třeba Zdvořilost v dánštině ve srovnání s češtinou. A spoustu dalších. Jsem si jistá, že i Vaše diplomka si tu najde svoje čtenáře.
Budu moc ráda, pokud se podělíte o svoje výukové materiály. Stejně jako to dělám já.
Hypokoristika jsou domácké podoby vlastních jmen, někdy se jim česky říká jména mazlivá. Josefovi říkají přátele Pepo a manželka Pepíčku, Kateřině zase říkají v práci Katko a maminka ji oslovuje Kačenko. Ne jinak je tomu v řečtině. Jména jako Αλέξανδρος, Κωνσταντίνος, Μανώλης nebo Αναστάσιος mají jejich nositelé v občance, ale pro přátelé jsou Αλέκος, Κώστας, […]
Já byla vždycky takový sběratel slovíček. Asi taky proto, že miluju seznamy, všechny možné checklisty, bucketlisty, to-do listy, ale klidně taky nákupní lístek. A tak tohle svoje vyznání začnu lexikem. Ve španělštině mám slabost pro dva celkem velké okruhy slovní zásoby. Tím prvním jsou arabismy. Často je poznáte podle toho, že začínají na a-, protože […]
Nedávno jsem v jedné řecké knížce narazila na slovíčko το μαλλί της γριάς „stařenčiny vlasy“ (čti to malí tis ghriás). Takhle se totiž řecky řekne cukrová vata. Pokud to máte stejně jako já, určitě nezůstane nikdy u jednoho slovíčka a musíte hledat dál! Ale kdo ví jaká zábava to nebyla, většina jazyků si vystačí s vatou […]
Mantry jsou krátké veršíky většinou původem z nejstarších indických textů, z véd nebo upanišad, které zlidověly a slouží k různým účelům v běžném životě: jako prosba o prosperitu (prosba o zdraví, úspěch, bohatství, apod. v tomto pozemském životě), jako zaříkávání před neštěstím nebo jako prosba o ochranu – při vzývání bohů. Nakonec i jako univerzální pomůcka na cestě dalšího duchovního […]
jak se řeknou Vánoce: τα Χριστούγεννα (ta christújena) symbol Vánoc: το χριστουγεννιάτικο καράβι (to christujeniátiko karávi – vánoční loď), το χριστουγεννιάτικο δέντρο (to christujeniátiko déndro – vánoční stromeček) kdo nosí dárky: Άγιος Βασίλης (ájos vasílis – svatý vasilis) jak si přejeme: Καλά Χριστούγεννα! (kalá christújena) nebo Καλές γιορτές! (kalés jortés) nebo univerzální Χρόνια πολλά! (chrónja polá) co se jí: χοιρινό (chjirinó – […]
Každý Čech, který se začne učit nějaký západní cizí jazyk, se velmi záhy dostane ke gramatické látce, kterou ze své mateřštiny nezná. Tou neznámou látkou jsou členy, kde nejčastěji používanými pojmy jsou člen určitý a neurčitý. Při studiu dalšího jazyka (např. němčina po angličtině) je na jednu stranu výhodou, že problematikou členů člověk prošel již v prvním cizím jazyce, na […]
1. Čeština sice člen nemá, ale je dost možné, že se nám tu během několika desítek let vyvine. Věty jako „Víš, já jsem tomu Petrovi neřekl, že do té (tý) Prahy nakonec pojedu“ slýcháme v hovoru čím dál tím častěji. V polštině je situace velmi podobná. V gramatikách se nedočtete o povinnosti spojit podstatné jméno se […]
Koronakrize, koronáč, e-rouška, rouškovné. V souvislosti s koronavirem vznikly už desítky nových slov. Některá se omezují na konkrétní sociální bublinu (a často také sociální síť), ale některá se prosadila do našeho slovníku celkem sebejistě. V novinových titulcích se tak objevují slova jako nosál (označení pro ty, kteří nosí roušku špatně nasazenou, tedy pod nosem) nebo antirouškař […]
Jak si vedu na Zoomu jako učitelka řečtiny? Měla jsem pocit, že téma online výuky jsme v Jazykovém koutku tak nějak vyčerpali na jaře, ale to jsem se šeredně spletla. Je zřejmé, že online výuka nám zůstane mnohem déle, než jsme si všichni mysleli. Komu je určen tento článek? Především lektorům, kteří jsou technicky stejně […]
1. Vizuálně rumunštinu snadno identifikujeme podle pěti grafémů, které čeština nezná: î, â, ă, ț, ș. V rumunštině existuje slovo, kde tahle písmena najdeme všechna společně. To slovo je îmbrățișând a je to tvar gerundium od slovesa a îmbrățișa „obejmout“. (Více o výslovnosti rumunských hlásek zde.) 2. Pokud se naučíte rumunsky, umíte i moldavsky. Takže dva jazyky za cenu jednoho! Oba […]
“Mama” je údajně to nejuniverzálnější slovo vůbec – jako označení pro matku se objevuje s drobnými obměnami snad ve všech jazycích, protože je to prý ten nejsnazší zvuk, který dokážou malé děti vytvořit. Moje děti tuto teorii nepotvrdily, neboť obě preferovaly “baba”. Byly to ale právě mé děti, které před časem do mého světa přinesly […]
V nedávném Jazykovém zpravodaji jsem vyzvala čtenáře, aby zkusili spojit domáckou podobu španělských jmen (hypokoristika) s „oficiální“ podobou jména: 1) Maruja 2) Manolo 3) Nacho 4) Quique 5) Juanjo 6) Maite 7) Maribel 8) Chelo 9) Chema 10) Concha 11) Lola 12) Menchu 13) Moncho 14) Paco A) María Teresa B) Concepción C) Manuel D) Ramón E) […]
Letošní dovolenou jsme strávili v Lucembursku. I když Lucembursko nepatří mezi destinace, u kterých by vaši kamarádi obdivně kývali hlavou, kde že jste to v létě byli na dovolené, tahle země nám prostě učarovala. A co jsem tu zatím pochytila o jazykové situaci? Většina Lucemburčanů je minimálně trojjazyčná – mluví lucembursky, francouzsky a německy. V mateřské škole […]
Původně jsem v tomto příspěvku chtěla srovnat roli němčiny v Namibii, o které jsem již psala (zde), a Tanzanii, kam jsem stihla vycestovat ještě před koronavirovými opatřeními. Ukázalo se ale, že v tomto ohledu mezi oběma zeměmi panuje obrovský rozdíl, a tak přináším alespoň krátké shrnutí jazykové situace v Tanzanii – jedné z mála zemí na africkém kontinentě, která si […]
Asi by mě nemělo překvapit, že reakce na poslední článek o polštině obnášely především jedno: další a další vtipy o polštině. Ke vtipům zmíněným v článku tak přibyly například baba przebyteczna jako tchyně nebo gangster koszulowy jako blecha. A nepřišly vtipy jen o polštině. Maďarsky je prý hřbitov tuhoskempink a včela zase seremeď, vosa neseremeď a sršeň neseremeď turbo. A samozřejmě přišlo i několik […]
Slovanské jazyky mi vždycky přišly těžké. V mojí hlavě jako by pořád běžel následující program. Neustále třídím slovní zásobu podle toho co se řekne stejně, co se řekne podobně, co zní stejně nebo podobně, ale má jiný význam, co se řekne úplně jinak. Když jsem polsky zaskoczona (překvapená) a rozczarowana (zklamaná), tak s tím se ještě nějak vyrovnám. Koneckonců […]
Když jsem před dvaceti lety přišla do Nizozemska, neuměla jsem holandsky opravdu ani slovo. V batohu jsem měla útlou oranžovou knížečku “Učebnice Nizozemštiny” od Olgy Krijtové, která mě ale vůbec nezaujala a celá ta léta trpělivě stojí na poličce v mé pracovně a bledne. S přítelem jsem komunikovala anglicky a holandština mi zněla všelijak, jen ne […]
Dělala jsem onehdy nějaké úpravy ve starším článku Příjmení v evropských jazycích a potřebovala jsem si ověřit, jaké je pořadí nejběžnějších českých příjmení. (Článek je založen právě na porovnání první desítky příjmení v mnoha jazycích.) Klikala jsem a klikala, až jsem se doklikala na článek Czech Surnames na Wikipedii. Mimo jiné se tady dozvíte, že v češtině […]
Pokud máte v testu zvolit mezi slovesy ser a estar a nejste si tak docela jistí, a pokud vidíte, že následuje předložka, estar je statisticky jasná volba. Nejčastěji jde o spojení s předložkou de, ale ani spojení s předložkami por, para nebo en nejsou nikterak výjimečná. estar de… estar de acuerdo – souhlasit estar […]
V jedné z prvních lekcí španělštiny se student naučí jednoduché pravidlo. Sloveso SER používáme, mluvíme-li o jevech trvalých. Sloveso ESTAR používáme tam, kde se stav může změnit. Jenže ser/estar je téma, které se nevyřeší jedním pravidlem. Zní to jednoduše, ale se studenty španělštiny se to táhne prakticky až do státnic. Krásným příkladem je ser/estar casado […]
Řada z nás má v nynější době dost možná jiné starosti, než se zlepšovat v angličtině. Pro ty z vás, kteří přece jen mají nějaký čas a energii nazbyt a zároveň mají chuť na sobě pracovat i v době (snad již odcházejícího) koronaviru, jsem sepsal seznam aplikací a zdrojů, které vám pomohou studovat angličtinu zábavnou a bezbolestnou formou. Výčet […]
Na frazeologismech se mi vždycky líbilo, že tak nějak odrážejí tu místní realitu. Že Holanďani mají ve svých ustálených slovních spojeních hodně moře a námořníků, my zase nějakou tu lesní a mysliveckou tematiku a třeba takoví Španělé samozřejmě býky (viz článek Španělské fráze). A tak například my i Němci zcela logicky nosíme dříví do lesa (Holz […]
Pro území Balkánu jsou už odpradávna typické časté přesuny obyvatel, ať už je to fenomén transhumance, kdy pastevci se svými stády putují v létě do hor a v zimě do nížin (typický zejména pro Arumuny), nebo pečalba, kdy muži opouštějí svoji vesnici, aby se živili v cizině jako zedníci, tesaři nebo malíři. Pečalba s sebou […]
Cestičky těch prvních písemně zaznamenaných vět bývají křivolaké. Značná část z nich spatřila světlo světa jako probatio pennae v latinských manuskriptech. Mnich přepisoval a přepisoval, ale pak potřeboval rozepsat pero nebo si vyzkoušet nové pero a někam na okraj udělal poznámku ve stylu „první, co mě napadne.“ To je také případ první věty nizozemské. nizozemština […]
Světští, jarmarečníci, podomní obchodníci… Prostě lidé na vozech. V západní Evropě, především v Německu, Švýcarsku a Francii žijí rozptýleni příslušníci „národa“ světských – Jenische. Ostatně, také čeština zná pro cirkusáky a kolotočáře slovo jaunerák z německého Jauner. (fotografie zdroj: Wikipedie) Jazyk světských podobně jako většina tajných nebo šifrovaných jazyků pracuje s nějakým známým základem (v tomto případě […]
Každý měsíc vám v eshopu přinášíme zvýhodněný balíček vybraných knih, vždy se 40% slevou. V prosinci jste tak mohli objednávat Rumunštinu pro začátečníky a Makedonštinu jako Balkán mix. Nabídkou měsíce ledna je Orient mix – balíček učebnic turečtiny a perštiny, konkrétně pak učebnice Turečtina hrou a Současná hovorová perština. Balíček Orient mix stojí 540 Kč. Zájemcům […]
K čemu by mohl být dobrý seznam stovky nejpoužívanějších sloves a stovky nejpoužívanějších podstatných jmen? Můžu vám rovnou říct, co všechno s ním dělají moji studenti řečtiny: přepíšou si slova na kartičky a nosí všude s sebou, protože zejména slovesa vám opravdu hodně obohatí konverzaci (těch podstatných jmen studenti podle mojí zkušenosti většinou umí mnohem […]
Já jsem strašně bilancovací typ, poslední prosincový týden strávím většinou myšlenkami někde v minulosti. Asi taky hodně dělá ten návrat k rodičům. Tedy ne že bych tam během roku nejezdila, ale kdy jindy má člověk čas procházet věci ve svém dětském pokoji? Letos jsem tak ve staré krabici našla svoje poznámky k baskičtině. Náhoda? To jsem si […]
Vybavíte si následující scénu z filmu Jíst, milovat a meditovat? Julia Roberts se ve svém novém římském domově ptá na lešení v bytě, který se chystá pronajmout… A bodrá domácí odpovídá: Tutto si sfacia, cara mia. L’unica cosa che rimane è la famiglia. „Všechno se rozpadá, děvenko. Jediné, co zůstává, je rodina.“ Je zvláštní, že v tomto […]
V naší nabídce teď nově najdete učebnici Současná hovorová perština. Je to jedna z těch knih, kterou lidé drží v ruce, a zasněně říkají: „Taky by mě ty orientální jazyky lákaly.“ A za tím je malé nevyřčené ALE. Pomineme teď, že orientální jazyk vlastně vůbec není lingvistický termín – neexistuje něco jako orientální jazyková rodina nebo orientální typ jazyka. A přece… Všichni […]
Když jsem byla mladší, pořád jsem vyráběla k těm „svým“ jazykům nějaké seznamy. Asi nejoblíbenější byla technika 100+100, protože jsem si trochu naivně myslela, že jazyk bych mohla vyřešit těmi nejfrekventovanějšími slovesy v kombinaci s těmi nejfrekventovanějšími podstatnými jmény. Pro moje studenty španělštiny se mi dodnes hodí zejména ta první stovka sloves, která většině studentů […]
K čemu by mohl být dobrý seznam stovky nejpoužívanějších sloves a stovky nepoužívanějších podstatných jmen? Můžu vám rovnou říct, co všechno s ním dělají moji studenti španělštiny: přepíšou si slova na kartičky a nosí všude s sebou, protože zejména slovesa vám opravdu hodně obohatí konverzaci (těch podstatných jmen studenti podle mojí zkušenosti většinou umí mnohem […]
Tento seznam obsahuje sto frekventovaných podstatných jmen a sto frekventovaných sloves. Používám ho pro svoje vlastní studijní potřeby a občas také nárazově ve výuce. Záměrně ho vkládám ve formátu doc, abyste v něm snadno mohli dělat úpravy podle svých preferencí. 100+100 prázdný seznam (čeština)
Pojďme se dnes podívat na fráze, které jsme pro vás dali dohromady s mými studenty italštiny, kteří jsou zároveň aktivními lyžaři. Já totiž nejsem lyžař ani aktivní, ani pasivní, takže bez pomoci studentů by mě skutečně nenapadlo, co byste na horách mohli potřebovat. Většina lidí jezdí do Itálie na lyže autem, takže fráze číslo jedna […]
Dva dny před odjezdem do Polska jsem v Praze na magistrále píchla a protože neumím vyměnit rezervu, dovedete si představit, co následovalo. Vybavená touhle zkušeností jsem dost znejistěla, kdykoliv se auto roztřáslo jen o trochu víc, než je zdrávo. Ale na polských dálnicích vás v pravidelných intervalech uklidní cedule POMOC DROGOWA. A tak jsme nakonec […]
Ukázka z knihy Rumunština pro začátečníky – První a druhá lekce Více informací o knize najdete zde:
Latina na Balkáně Z historie Latina na Balkáně Balkanolatina a balkanorománština Z historie Území Balkánského poloostrova bylo před příchodem Římanů osídleno etniky, o nichž máme jen velmi málo informací. Tyto informace pocházejí výhradně z řeckých a římských pramenů. Víme přibližně o desítce národů. Mezi ty větší (a tudíž častěji zmiňované) patří Thrákové, Ilyrové a Dákové. Relativně dost […]
Přehled fonetických změn – dákorumunština, arumunština, meglenorumunština, istrorumunština (pdf) Další materiály k rumunštině najdete zde. Další materiály k arumunštině najdete zde. Ukázku z učebnice Rumunština pro začátečníky najdete zde.
Arumunština[1] patří mezi balkanorománské jazyky. To znamená, že v sobě spojuje jak rysy jazyků románských, tak rysy jazyků balkánských. Dalšími balkanorománskými jazyky jsou dákorumunština (tedy dnešní spisovná rumunština), meglenorumunština a istrorumunština. Co do počtu mluvčích, jedná se o druhý nejvýznamnější balkanorománský jazyk. Bývá nazýván také makedorumunštinou, obyvatelstvo samo pak Arumuni, Makedorumuni, Vlaši nebo Cincaři, v Řecku také […]
Balkán moc neznám, tak proč ho nezačít poznávat téměř od prostředka – v Makedonii? Cesta je připravena: mám opalovací krém 50 (prý bude horko, je srpen) a umím svoji tradiční kápézetku: dobrý den, na shledanou, děkuji, prosím a promiňte. Víc jsem se naučit nestihla s výmluvou, že učebnice Makedonština vyšla tři dny před mým odjezdem. Nevadí, […]
Z čeho může vybírat zájemce o turečtinu na českém trhu? 1.V nakladatelství Jazykový koutek vyšla tato cvičebnice určená mírně pokročilým studentům (a odvážným začátečníkům). Ve 13 lekcích vás kniha provede základními okruhy slovní zásoby jako jsou jídlo, nakupování, doprava apod. Kniha obsahuje hodně cvičení. 2. I tady najdete základní okruhy slovní zásoby, jak ale napovídá […]
Občas se mi stane, že se v Jazykovém koutku objeví někdo, kdo se třeba řečtinu už pár let učí sám doma a začne z tašky vytahovat učebnice, které za tu dobu „posbíral“. A nestačím se divit! Nejenže vídám u zájemců o řečtinu učebnice pro samouky úplně nevhodné, ale hlavně: Pokud jde o řečtinu, musíme si […]
S radostí vám oznamuji, že jsme doplnili naši „balkánskou“ řadu učebnic také o makedonštinu. Učebnici můžete zatím zakoupit v eshopu (odkaz zde), po prázdninách poputuje i do distribuční sítě a bude k mání také u dalších knihkupců. Autorem knihy je bývalý lektor makedonštiny na Masarykově univerzitě v Brně – Igor Stanojoski. Pojďme se teď spolu s Igorem […]
Ať už studujeme cizí jazyk nebo se chystáme navštívit novou zemi, je vždy užitečné a zajímavé seznámit se také s danou kulturou. Videoklipy představují nenáročný, zábavný a rychlý způsob, jak si udělat představu o určité zemi a zároveň mohou být vhodným doplňkem studia místního jazyka. Aspoň tak to vnímám já a chci se s Vámi proto podělit […]
Vietnamštinu jsem se začala učit 23 dní před odletem do Vietnamu. Ve Vietnamu jsem strávila necelých 14 dní a pak jsem se rozhodla ve vietnamštině pokračovat. Věnuju se jí „přiměřeně“ asi sedm měsíců, mám ji i jiné koníčky, postupuju v ní pomalu, ale na druhou stranu nikam nespěchám. Na Italki jsem si našla skvělou učitelku z Vietnamu, […]
Někteří studenti namítají, že na to či ono ještě nemají dost vysokou úroveň. Neumí ještě dost dobře, aby zkoušeli v jazyce přemýšlet, neumí dost dobře, aby poslouchali rozhlas a neumí dost dobře, aby si psali v cizím jazyce deník. Já tvrdím, že všechny techniky, které doporučuju, se dají zkoušet už záhy a na relativně nízké […]
V naší Knihovničce méně obvyklých jazyků je v této chvíli právě 375 jazykových příruček, které možná nejsou nové, ale za to jsou mnohdy nedostupné a jinde je neseženete. Najdete tu víc než sto jazyků, například: ázerbájdžánština, gruzínština, arménština, afrikánština, albánština, dánština, švédština, litevština, lotyština, řečtina, rumunština, turečtina, hindština, barmština, arabština, arumunština, estonština, romština, perština, hauština, svahilština, […]
Když jsem tu před časem publikovala svoji ztracenou a znovu nalezenou diplomku Prerománské jazyky Pyrenejského poloostrova, nejvíc čtenáře zaujal fakt, že se jedná mimo jiné o staré, nerozluštěné jazyky – iberštinu, tartéštinu a lusitánštinu. Keltiberština je vzhledem k příbuznosti s keltskými jazyky částečně rozluštěna. Předesílám, že já sama jsem nerozluštila nikdy nic, ale můžu zkusit […]
Pojem Cizinecká legie je široce známý, ale málokdo má přesné informace, jak to tam vlastně chodí. Jedná se, laicky řečeno, o jednotku francouzské armády, jejíž členové jsou výhradně cizinci, kteří se mohou ucházet o členství, ať jsou z jakékoliv země na světě. Cizinecká legie je otevřena dokonce i pro samotné Francouze, kteří ale mohou sloužit jen […]
Lektoři jazyků si lámou hlavu nad tím, jak nadchnout studenty všech stupňů pokročilosti, a to ideálně všechny naráz. Fantastické karty Imaglee2 (imaglí na druhou), české karty s čísly a obrázky, jsou kombinací pexesa, klasických karet a dominových kostek. Testovali jsme je s více než tisícovkou dětí i dospělých a s desítkami lektorů. A ti se často do hry […]