všechny jazyky v nabídce

Zajímáte se o jazyky světové, ale také o jazyky jsou faerština, okcitánština, arumunština nebo třeba baskičtina?

Pak jste na správné adrese.

Syslíte si doma nějakou zajímavou diplomku?

Pak budu moc ráda, pokud ji dáte k dispozici do Jazykového koutku. Z diplomek tu najdete (namátkou): Role tlumočníka v zónách konfliktu, Baskické výpůjčky ve španělštině nebo třeba Zdvořilost v dánštině ve srovnání s češtinou. A spoustu dalších. Jsem si jistá, že i Vaše diplomka si tu najde svoje čtenáře.

Jste lektor nebo učitel?

Budu moc ráda, pokud se podělíte o svoje výukové materiály. Stejně jako to dělám já.

Co měly společného Alžběta I. a královna Viktorie?

Pojďme se podívat na „angličtinu“ anglických panovníků…. Vilém Dobyvatel (1066-1087) Po dobytí Anglie Normany v roce 1066 získala roli úředního jazyka na dalších zhruba 300 let francouzština, přesněji řečeno její normanský dialekt. Angličtina zůstala jazykem lidu, zatímco francouzština fungovala jako jazyk dvora, šlechty a parlamentu. Dědictvím tohoto dlouhého období je zhruba 10 000 normanských slov […]

10 zajímavostí o němčině (Líza Getta)

1) Němčina je nejrozšířenější mateřský jazyk v EU – od dětství německy hovoří 20 % jejích občanů. Dalších 10 % Evropanů se němčinu naučilo jako cizí jazyk. Oficiálním jazykem je němčina v 6 zemích: Německu, Rakousku, Švýcarsku, Lucembursku, Lichtenštejnsku, Belgii a jedné italské provincii Jižní Tyrolsko. V celém světě je tak kolem 100 milionů rodilých […]

Metláčci, šrouby, prdeláčci a cukrátka od Berouna (Jana Bruthansová)

Při návštěvě nové expozice „Okna do pravěku“ v Národním muzeu v Praze, se můžete mimo jiné pokochat téměř dvěma tisíci zkamenělin pocházejícími z území České republiky. Na etiketách pod vystavenými předměty však jména jako metlák, šroub, prdeláč nebo cukrátko od Berouna budete marně hledat.  Jenom několik desítek zasvěcenců do krásy a tajů života dávno vyhynulých […]

Šťastnou zimu!

Už jednou byla v Jazykovém koutku řeč o tom, že Řekové si stále něco přejí. Neznám jiný národ, který by si s takovou vehemencí přál vždy začátkem týdne Καλή εβδομάδα! Pěkný týden! a začátkem měsíce zase Καλό μήνα! Pěkný měsíc! Existuje ale i řada na české poměry téměř bizarních přání, například těhotným přejeme Καλή λευτεριά! […]

České služky, královny, bábinky a sestry (Jana Bruthansová)

Český národ má asi nejvíce Panenek na světě. Panenek s velkým Pé, protože se jedná o vlastní jméno. A nejenom Panenek, taky Královen, Bábinek, Sester, Milých, Synků, Sluhů, Vévodů, Pantátů a dalších. Všechny jsou uloženy v muzeu v tom našem Národním, v Praze. Bydlí už zhruba 140 let v papírových krabičkách opatřené papírovým štítkem. Šoupavým […]

Uhodnete správný překlad? 1. statek a. loď  b. majetek c. strýc 2. kantor a. trestanec b. směnárna c. kanec 3. kwiecień  a. duben b. červenec c. červen 4. piwnica  a. pivovar b. hospoda c. sklep 5. sklep  a. pomluva b. obchod c. okap 6. zapach  a. vůně b. pára c. zásoba 7. ostatni  a. ostatky […]

Chorvatsko-český kvíz

strava  srpanj  listopad  godina  gospođa  hrana  kruh  napad  rok  popis  slovo  stan  zrak   rub  pravda  krevet  čaplja  mrak  župan  užas  cura  kat  starost  dobitak  misa  a. červenec b. dívka c. dům, byt d. hejtman e. hrůza f. chléb g. lhůta h. mše  i. okraj j. paní k. patro l. písmeno m. postel n. rok o. […]

Rusko-čeští falešní přátele

банка [banka] позор [pozor] везение [vezenie] укол [ukol] скалка [skalka] родина [rodina] живот [život] заказ [zakaz] запас [zapas] запор [zapor] кличка [klička] мех [mech] награда [nagrada] ночник [nočnik] овощи [ovoši] отказ [otkaz] охотник [ochotnik] парта [parta] запах [zapach] страна [strana] стул [stul] суп [sup] трус [trus] урок [urok] час [čas] a. břicho b. hodina c. […]

Deset lingvistických zajímavostí o čtyřjazyčném Švýcarsku

Ze čtyř úředních jazyků je nerozšířenější němčina – tou mluví přes 62 % obyvatel, a to specifickou variantou němčiny zvanou Schwyzerdütsch. Druhým nejrozšířenějším jazykem je s téměř 23 % francouzština. Na třetím místě je italština s 8 %. Rétorománsky mluví zhruba půl procenta populace. Typickým švýcarským poděkováním je obrat Merci vielmal, který kombinuje francouzské merci […]

Vzniklo Konopiště z konopí?

Konopiště Věřte, nebo ne, ale Konopiště je skutečně odvozené od konopí, které se ve středověku využívalo nejen k léčebným účelům, ale také jako materiál na výrobu oblečení, provazů, papíru, nebo dokonce zbraní. V místě zámku se prý konopí dařilo skutečně dobře a rostlo ho tady obzvlášť hodně. Na Konopiště se konopí mělo v posledních letech […]

Jeden kámen na dva ptáky: krásy čínštiny (Hana Do)

Studium jazyků člověka obohatí. A mnohdy i pobaví. Nevěříte? Jako každý jazyk, i čínština má svá specifika. Mám teď na mysli takové ty fráze a ustálená slovní spojení, která mohou být napříč jazyky tak podobná, ale zároveň jiná. Nabízím vám kratičký příběh, kde jsem si dovolila přeložit čínská rčení doslova: Karel byl dobrák. A tak […]

Umělé jazyky od A do Z

Na světě je asi 200 uměle vytvořených jazyků, z nichž nejznámější je bezpochyby esperanto, které ve druhé polovině 19. století nevymyslel lingvista, ale oční lékař! Jmenoval se Ludvík Lazar Zamenhof, ale léta se mu přezdívalo Doktoro Esperanto, což znamená něco jako „doktor, který věří, doufá“. A Zamenhof skutečně věřil v to, že pokud vytvoří jednoduchý […]

Deset nejčastějších německých příjmení

Müller Schmidt Schneider Fischer Weber Meyer Wagner Becker Schulz Hoffmann Určitě vás teď zajímá, jaký je význam těchto příjmení 🙂  Müller je mlynář, Schmidt je kovář, Schneider je krejčí, Fischer je rybář, Weber je tkadlec, Schulz je správce, rychtář, Wagner dělá kola a vozy, tedy český Kolář, Becker je pekař a Hoffmann je náš Dvořák. Maličko […]

Tři tipy k ruské výslovnosti (Eva Malenová)

Možná patříte k těm, kdo si jen při pomyšlení na pilování správné výslovnosti v cizím jazyce myslí něco o… …nadbytečnosti 🙂 Ano, je lákavé se výslovností vůbec nezabývat, protože na začátku studia jazyka je plno jiných věcí: zvládnout slovní zásobu, zafixovat si ji tak, aby vůbec naskočila na jazyk v potřebné chvíli, pochopit gramatiku, aby vůbec šlo […]

Deset zajímavostí o bosenštině

Pokud sledujete Jazykový koutek na Instagramu, Twitteru nebo Facebooku, asi vám tento týden neuniklo, že jsme se dočasně přesunuli do Sarajeva. A to si prostě říkalo o článek! 1. A jaká že je bosenština? V prvé řadě krásná! Zvučná, melodická a stejně jako všechny slovanské jazyky při troše soustředění srozumitelná. Mezi spoustou povědomých slov se ale […]

10 zajímavostí o jazycích v Africe (Líza Getta)

V Africe se používá 1/3 všech jazyků světa Údaje o tom, kolika jazyky se v Africe hovoří, se liší stejně jako data o celkovém počtu jazyků na světě. Odhaduje se, že Afrika je domovem pro 1 500 až 2 000 řečí, z nichž se jich zhruba 100 používá ke každodenní komunikaci mezi členy jednotlivých komunit. Asi 75 jazyků se […]

Vyprávění pamětníků a překladatelské oříšky (Líza Getta)

Jak překládat vyhnání? Den vítězství 8. 5. 1945 pro většinu světa znamenal radost spojenou s vítězstvím nad fašismem, pro Němce v českém příhraničí však začala jedna z nejsmutnějších kapitol jejich života. Z pamětníků, kteří by mohli o odsunu vyprávět, dnes povětšinou zůstali už jen ti, kteří byli vyhnáni jako malé děti. Spisovatelce Kateřině Kovačkové se však podařilo najít […]

Deset zajímavostí o angličtině (Líza Getta)

Angličtina je oficiálním jazykem celkem 67 zemí. Anglicky se alespoň nějak domluví zhruba ¼ světové populace. Kromě toho je angličtina oficiálním jazykem vzdušného prostoru, tedy letecké dopravy. Více než 80 % informací uložených v počítačích na celém světě je právě v angličtině. Každý rok do angličtiny přibude asi 4 000 nových slov. Kolik slov má angličtina celkem, […]

Velikonoční pochoutky z celého světa (Líza Getta)

Spojené Království: Simnel Cake Ovocný koláč pokrytý vrstvou marcipánu a 12 marcipánovými kuličkami, které představují 12 apoštolů. Simnel pochází z latinského simila, označující jemně mletou pšeničnou mouku. V anglických pramenech se tohle slovo začíná objevovat počátkem 11. století ve významu zvláštního druhu chleba. K označení koláče se simnel začalo používat o dvě století později, zprvu se ale jednalo […]

Charkov, nebo Charkiv?

Pokud vás baví jazyky a rádi o nich čtete, nemohla vás v posledních týdnech minout tahle debata. Kyjev, nebo Kyiv? Nebo snad Kyjiv? Charkov, nebo Charkiv? Lvov, nebo Lviv? Dněpr, nebo Dnipro? V češtině zažitá toponyma, která do jisté míry vycházejí z ruštiny – ne však zcela – najednou slýcháme a vídáme v jejich ukrajinské […]

O ruštině s Evou Malenovou

Tento rozhovor vznikl v lednu 2022 a tudíž v trochu jiném kontextu, než je ten současný. S Evou jsme se ale shodly, že bychom rozhovor ani dnes nevedly o moc jinak. Hledaly jsme totiž především odpovědi na otázky: Jaké chyby v ruštině děláme nejčastěji? A jak se jim vyhnout? Jak se ruštinu můžeme učit zábavně? […]

Ďábelští supi a pečení čápi (Líza Getta)

Kdo by to byl řekl, že zrovna názvy některých opeřenců budou budit stejné dojmy napříč jazyky a kulturami. Sova je vždy moudrá, páv pyšný, slepice hloupá, labuť věrná, sup krvelačný, krkavec krutý, papoušek upovídaný… A co víc, do idiomů se dostaly i části ptáků:, Někdo mluví tak, jak mu zobák narostl a chlubí se cizím […]

Ukrajinská knihovna pro děti

Co musíte vědět o ukrajinské knihovně pro děti?  Najdete nás v Nuslích, kousek od náměstí bratří Synků, na adrese Mečislavova 7.  V tuto chvíli máme kolem stovky knih, pro všechny věkové kategorie – od leporel pro nejmenší až po young adult.  Během letních prázdnin je knihovna otevřena po domluvě. Knihy půjčujeme zdarma.  Hledáte pro svoji […]

Čeština na vzestupu! (Líza Getta)

Za posledních pět let prudce vzrostl zájem o výuku češtiny, jež se hned po angličtině a němčině dostala na třetí příčku nejčastěji vyučovaných jazyků mimo školní docházku. Počet firemních kurzů češtiny v jazykových školách se dokonce zdvojnásobil. Kvůli nízké nezaměstnanosti stále více cizinců do Česka nepřichází za prací jen na krátkou dobu několika měsíců, ale […]

Se Sandrou Vlainić o srbštině

Sandra Vlainić je lektorkou srbštiny na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií FF UK. Působí také jako tlumočnice a překladatelka. Sandry jsem se zeptala, co je pro nás Čechy na srbštině lehké a co naopak těžké, jestli se srbské děti ve škole učí první latinku nebo naopak cyrilici, nebo třeba jaká jsou jazyková specifika Bělehradu.  

Hledáme dětské knihy v ukrajinštině

V Mečislavce zřizujeme Ukrajinskou knihovnu pro děti.  Pokud nějaké ukrajinské knihy doma máte a jste ochotni poslat je dál, budeme moc rádi! A rádi vám je také na místě vyměníme za Jak vyzrát na cizí jazyky nebo jinou knihu z našeho nakladatelství.  Knihy pro děti jsou v tuto chvíli priorita, ale budeme moc rádi i […]

Rodové komplikace (Líza Getta)

„V evropských jazycích je odedávna nastolena nadvláda muže nad ženou.“ (Pavel Eisner, Chrám a tvrz, 1946) V sedmdesátých letech minulého století zaznamenala boom tzv. feministická lingvistika, jejímž posláním se stalo programové odstraňování jazykové nerovnoprávnosti pohlaví. Je třeba přiznat, že z této iniciativy plynou na jedné straně nemalé praktické komplikace, ale zároveň i zajímavá zjištění, co všechno se […]

10 věcí, které jste pravděpodobně nevěděli o ukrajinštině (Olha Cherevyk)

1. Ukrajinský jazyk je jediným státním jazykem Ukrajiny a mateřským jazykem Ukrajinců v zahraničí (v Polsku, České republice, Moldavsku, Kazachstánu, Rusku, Bělorusku, Uzbekistánu, Slovensku, Rumunsku, Itálii, Portugalsku, Velké Británii, Kanadě, USA, Argentině,  Brazílii, Austrálii a dalších zemích). 2. Ukrajinština je jedním z dvaceti nejrozšířenějších jazyků na světě. Celkový počet ukrajinských mluvčích se odhaduje na cca.45 […]

Ukrajinština - kde studovat na internetu

(Článek stále aktualizujeme na základě podnětů od našich čtenářů.) Poslechy k základním tématům jako je návštěva lékaře nebo cestování a nakupování najdete na stránce 50languages.  Skromnou, ale užitečnou sekci mají také moje oblíbené Easy Languages – jednoduché a především otitulkované rozhovory z ulice na úplně obyčejná témata. Ukrajinštinu má v nabídce také Babadum. Nejedná se […]

K podobnosti mezi ukrajinštinou a ruštinou

Ano, řekněme si to narovinu, ukrajinštinu jsme dosud jako jazyk až na výjimky spíš ignorovali. Možná vám v posledních dnech stejně jako mně běží hlavou „kruci, ukrajinština, o tu jsem se doteď moc nezajímal, proč vlastně“. Řeknu vám proč. Někdo si dal v minulosti sakra práci, abychom se vy, ani já o ukrajinštinu nezajímali. V různých […]

Deset nejčastějších ukrajinských příjmení

Мельник /Melnik/    Шевченко /Ševčenko/    Бондаренко /Bondarenko/    Коваленко /Kovalenko/   Бойко /Bojko/ Ткаченко /Tkačenko/ Кравченко /Kravčenko/ Ковальчук /Kovalčuk/  Коваль /Koval/ Шевчук /Ševčuk/ Ukrajinština patří mezi jazyky s nejvyšším zastoupením příjmení – povolání. V první desítce máme takových hned devět. Мельник /Melnik/ je mlynář, Шевченко /Ševčenko/ je švec, Бондаренко /Bondarenko/ je bednář.  Kováře vidíme ve třech […]

Vstupte do jara vybaveni!

Není snad kultury, která by jaro neměla ráda. Nadšení z teplejšího počasí, prodlužujícího se dne a nastupujícího probouzení přírody proniklo také do jazyků, i když pokaždé jinak. Není proto náhoda, že se právě v těchto typicky jarních lovech zrcadlí kus kultury a mentality jejich uživatelů.  Angličtina: sun-kissed Není to pěkná představa, být políben sluncem? V angličtině se toto […]

Osm zajímavostí o češtině – znáte všechny? (Líza Getta)

V čem je čeština unikátní, co dala světu, kolik čítá slov a jaké drží rekordy? Dne 21. 2. se slaví Mezinárodní den mateřského jazyka, který od roku 1999 slouží k připomenutí jazykové rozmanitosti a je skvělou příležitostí dozvědět se víc právě o vlastní mateřštině! Světové prvenství Výskyt písmena Ř je nejspolehlivějším důkazem, že se jedná o český […]

Co mi zaručeně zvedne náladu

Kromě jógy a psaní deníku jsou to hlavně rozhovory! Dobrých devadesát procent mého prokrastinačního YouTube učení totiž tvoří právě ty. No a co vám budu povídat, prokrastinuju často 🙂 Španělština Když španělština, tak jedině El Faro s Marou Torres! A pokud chcete zažít hotovou tsunami pozitivní energie, tak tady je rozhovor s vynikající španělskou hudebnicí […]

Odkud k nám přišly světové strany? (Dominika Střížková)

Zamýšleli jste se někdy nad tím, odkud se vzaly názvy světových stran? Pokud jde o východ a západ, není třeba nad tím dlouho bádat – na jedné straně slunce vychází, na druhé zapadá. Jednoduché a jasné. Ale co sever nebo jih? Tato slova mají svůj původ poněkud nejasný a nejistý. Zřejmě obě vycházejí z praslovanštiny […]

Když se jedno české slovo rovná dvěma anglickým (Dana Jašková)

Každý student angličtiny časem narazí na to, že se občas jedno české slovíčko rovná několika různým anglickým slovům. Pojďme se spolu podívat na pár takových základních slov, které občas při rychlém přemýšlení potrápí i pokročilejší studenty. Lettuce vs. salad Slovíčko salát v češtině označuje jak listový salát, tak oblíbenou přílohu, nebo hlavní jídlo, ať už […]

Co mají společného slova debt, grammar, jazz a OK? (Dana Jašková)

Co mají společného slova debt, grammar, jazz a OK? Všechna patří mezi 100 slov, která si David Crystal vybral pro svou knihu The Story of English in 100 Words. Uznávám, etymologie možná není nejpraktičtější lingvistická disciplína, ale snad každý nadšený jazykář občas sklouzne k tomu, že zapřemýšlí nad souvislostmi mezi slovy a jejich původem. Občas […]

Osm důvodů proč se učit řecky

Řečtina, to je hlavně pohoda, je to způsob, jak si navodit léto i v zimě. Stačí otevřít učebnici řečtiny nebo pustit film s řeckou tematikou, a jste zase zpátky v Řecku.  Řečtina je krásný a na poslech příjemný jazyk. Díky odlišnostem v přízvuku je řečtina celkově melodičtější než čeština. Zní nám příjemně také díky přítomnosti […]

Hromy, nebo svíčky? (Líza Getta)

Na 2. 2. připadá prastarý svátek Hromnice, jenž původně vzešel z keltských oslav Imbolg, popř. Imbolc, které se již od dob neolitu konaly v noci z 1. na 2. února. Proč se tento svátek jmenoval zrovna Imbolc, zůstává dodnes záhadou. Většina lingvistů se shoduje na tom, že název vzešel z keltského i mbolc (v břiše), což odkazovalo k […]

Je lepší dostat pár, tuctovou, nebo -23? (Líza Getta)

Slovo vysvědčení se do češtiny dostalo doslovným překladem německého Zeugnis (zeugen = svědčit), jež se kromě označení listiny se známkami používá ve významu svědectví a velmi zřídka také jako vznešené synonymum ke slovu symbol, znak. Do dvacátého století se vysvědčení žákům nevydávala každý půlrok, ale až ve 14 letech, kdy splnili celou školní docházku. Existovaly […]

Sníh na 100 způsobů (Líza Getta)

I když zná čeština docela hodně druhů sněhu, většinou se rozlišují přídavnými jmény a není třeba pro ně vymýšlet slova zcela nová. Jakýsi sněhový cyklus v lyžařské terminologii začíná prašanem, tedy čerstvě napadaným sněhem, v němž se krystalky časem začnou lámat, bortit a zapadat do sebe, až vznikne soudržnější sněhová pokrývka, tedy plstnatý či zlomkový sníh. Další fázi tvoří […]

Máte rádi hlavolamy? A ty finské?

Na tohle cvičení finsky umět nepotřebujete Je to spíš hlavolam! Zkuste spojit název filmu ve finštině s názvem filmu v češtině. Poznáte, o jaké americké filmy se jedná? Yksin Marsissa Vihreä maili Paistetut vihreät tomaatit Salainen puutarha Yksin kotona  Vihdoin kotona Lemmikkien salainen elämä Tulikärpäsiä puutarhassa  a. Konečně doma b. Světlušky v zahradě c. Smažená […]

Co věští leden? (Líza Getta)

Leden, rusky январь, symbolizuje počátek. V ruštině i mnoha dalších jazycích propůjčil lednu jeho název římský bůh Janus, vládce všech dveří, vrat a vchodů. Kromě klíče jakožto neodnímatelného symbolu bývá Janus vyobrazován se dvěma tvářemi, které se dívají opačným směrem a mají symbolizovat neoddělitelnost začátku a konce, budoucnosti a minulosti. Janus byl rovněž bohem míru, […]

Idiomy do nového roku (Líza Getta)

Na rozdíl od Vánoc se Nový rok ve frazeologii moc neprosadil. Výrazy typu „jak na Nový rok, tak po celý rok“ sice v jazycích existují, ale většinou jsou využitelné pouze 1. 1. Existuje ale řada idiomů spojených s novým začátkem, které jsou aktuální nejen těsně po Silvestru. Start with a clean slate I’m willing to forget what happened and start with a clean slate. (Jsem ochotný zapomenout na […]

Není kokot jako kokot

Slovo, které může u nás Čechů – a což teprve u Slováků – budit rozpaky, znamená v řadě dalších slovanských jazyků prostě a jednoduše kohout. A tak můžeme v jihoslovanských obchodech leckde narazit například na oblíbené černohorské víno Kokot. Copak ale takový superkokot! Ten však nemá s vínem nic společného, tento titul si odnáší některý […]

Vánoční idiomy pro každou příležitost (Líza Getta)

Mít z něčeho druhé Vánoce, vypadat jako vánoční stromeček… Idiomů s vánoční tematikou není v češtině mnoho, podobně jako v jiných jazycích. Těch pár je ale natolik výstižných, že se dají poměrně snadno naučit a trefně použít nejen o Vánocích! Ein Gefühl wie Weihnachten und Ostern zusammen Když mají Němci z něčeho pocit jako o Vánocích a Velikonocích zároveň, […]

Jak se řeknou Vánoce? (Líza Getta)

Původ českého slova Vánoce má hned několik vysvětlení. Tím nejznámějším a nejpravděpodobnějším je inspirace německým Weihnachten, odvozeným ze středověkého spojení zu den wīhen nahten, které by se doslovně dalo přeložit jako o posvátných nocích. Posvátné noci tu odkazují z pohanským oslavám zimního slunovratu, ze kterých dodnes přetrvalo docela dost vánočních tradic, jednou z nichž je např. pečení vánočního […]

10 zrádných česko-ruských přátel, aneb ať vás nedostanou (Eva Malenová)

Pokud jste viděli film Kolja, znáte minimálně jedno rusko-české mezijazykové homonymum. Tak se totiž říká tomu, co zaznělo při popisu rudé sovětské vlajky. Slovo „красный“ [krasnyj] znamená navzdory českému očekávání „červená“, zatímco české „krásný“ se rusky řekne „красивый“ [krasivyj]. Ve své praxi jsem se s mezijazykovými homonymy setkala mnohokrát, často ve velmi úsměvných situacích a […]