všechny jazyky v nabídce

Zajímáte se o jazyky světové, ale také o jazyky jsou faerština, okcitánština, arumunština nebo třeba baskičtina?

Pak jste na správné adrese.

Syslíte si doma nějakou zajímavou diplomku?

Pak budu moc ráda, pokud ji dáte k dispozici do Jazykového koutku. Z diplomek tu najdete (namátkou): Role tlumočníka v zónách konfliktu, Baskické výpůjčky ve španělštině nebo třeba Zdvořilost v dánštině ve srovnání s češtinou. A spoustu dalších. Jsem si jistá, že i Vaše diplomka si tu najde svoje čtenáře.

Jste lektor nebo učitel?

Budu moc ráda, pokud se podělíte o svoje výukové materiály. Stejně jako to dělám já.

Češi a jazyky. Kde je problém?

Jen během minulého týdne se na mě obrátili ze dvou českých médií s dotazem, proč jsou jazykové znalosti Čechů stále jedny z nejhorších v Evropě. Pomyslela jsem si něco o začínající okurkové sezóně a jala se hledat odpověď.    Nejdřív jsem si ale řekla, že se radši mrknu na ty výzkumy. Pochopte, já se mnohem […]

Bao Do vystudoval sinologii na FF UK, kde nyní také externě vyučuje didaktiku čínštiny. Téměř deset let také působí jako lektor standardní čínštiny. Díky své tlumočnické praxi se v tomto jazyce specializuje především na mluvený projev. Povídali jsme si o charakteristice čínštiny, o tom, co je na ní nejtěžší a co je na ní naopak […]

Jak oživit finštinu po půlroční pauze?

Rozhodla jsem se přesně po půl roce resuscitovat svoji finštinu. Ušetřím vás důvodů, proč jsem z ní v listopadu úplně vypadla a nedokázala už do toho vlaku naskočit. Počítám, že je to něco, co jste taky minimálně jednou zažili 🙂 Postupně bylo čím dál, tím těžší se do toho vrátit nejen kvůli výčitkám svědomí, ale taky […]

Blanka Čechová je spisovatelka žijící v Dalmácii. Milovníci Chorvatska si určitě vybaví její Příručku jadranské snoubenky. V rozhovoru se dozvíte, proč nemáte chorvatské tchyni říkat, že její oběd je úžasný, že v Dubrovníku na trhu se mísí chorvatština s italštinou a že když se chcete naučit chorvatsky, tak nesmíte odmítnout pozvání na festu, ani grilování. […]

Xavier Frías-Conde je lingvista, polyglot a autor dětských knížek, které vycházejí v mnoha jazycích. Kromě toho je ale také rodilým mluvčím galicijštiny. A na co jsem se Xaviera zeptala? Kolik je v současnosti mluvčích galicijštiny? Jaká je budoucnost tohoto jazyka? Jak moc je galicijština blízká portugalštině? A jak moc španělštině? A v neposlední řadě, kde […]

Jan Sýkora je známý český japanolog, je autorem řady publikací o japonském myšlení a aktuálních otázkách soudobých japonských dějin. Nás dnešní host přednáší na Ústavu asijských studií FF UK a působí také jako tlumočník. Povídali jsme si o tom, co je na japonštině lehké i o tom, co je na ní těžké, co nám pomůže […]

S Pavlou Smetanovou o řečtině

Pavla Smetanová žije na řeckém ostrově Korfu. Pracuje jako organizátorka individuálních dovolených pro české turisty, píše knihy a články a spolupracuje jako zahraniční zpravodajka s Českým rozhlasem. Píše blog http://www.ostrovanka.cz/. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE V rozhovoru se dozvíme: V čem je řečtina těžká a v čem zase lehká? Co Pavle pomohlo naučit se řecky? Jací […]

S Viktorem Elšíkem o romštině

Viktor Elšík je lingvista a romista. Působí na Ústavu obecné lingvistiky FF UK. V rozhovoru se dozvíte, jakými cestičkami se do češtiny dostala slova jako třeba „čokl“ nebo „kulový“, proč romismů v češtině zřejmě přibývá a také zazní příklady romštiny slovenské, ale i finské nebo turecké. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE Viktora jsem se také zeptala: […]

S Michalem Švecem o finštině

Michal Švec je překladatel z finštiny, věnuje se zejména literárnímu a audiovizuálnímu překladu. Jako předseda Skandinávského domu se aktivně věnuje popularizaci skandinávských jazyků a skandinávské kultury u nás. Je jedním ze zakladatelů platformy Překladatelé severu. Michala jsem se zeptala zejména na charakteristiku finštiny, ale také na finské školství, na švédsky mluvící menšinu a samozřejmě mě […]

Videokurz Základy řecké gramatiky

Pokud jste absolvovali můj první kurz Řečtina 1 – Čteme a píšeme řecky a chcete se o řečtině dozvědět víc, vítám vás u dvojky 🙂 Podíváme se na rody a členy podstatných jmen. Naučíme se poznat rod podstatného jména a přiřadit mu správný člen. Procvičíme člen určitý i člen neurčitý. Naučíme se časovat sloveso být a tvořit s ním jednoduché otázky. Také […]

Videokurz Čteme a píšeme řecky

V tomto úvodním kurzu novořeckého jazyka se naučíme číst a psát řecky. Postupně projdeme celou abecedu. Naučíme se základní řecké spřežky jako třeba μπ, ντ nebo ει – tedy kombinace písmen, které začátečníkům působí potíže. U každého písmenka i spřežky si ukážeme několik příkladových slov, takže se zároveň naučíte ta nejdůležitější slovíčka jako prosím, děkuji, promiňte ale třeba taky olivy, víno a káva. Celkem se v kurzu […]

Proč jsem frankofilka aneb 10 tipů frankofilům pro radost (Zdeňka Fromková)

Jsem frankofilka. Miluji vše spojené s francouzštinou a Francií. Potřebuji diáře s Eiffelovkou, sešity s potiskem levandule, hrnky s nápisy „Paris, je t’aime“, francouzská vína, která jsou skvělá, i když za ně v supermarketu dáte 3 eura (vyzkoušeno na vlastní kůži). Potřebuji do Francie jezdit, mluvit s místními, chodit do „boulangerie et pâtisserie“, jíst „tarte au citron“ a bagety. Sýry. Chci […]

S Davidem Šimečkem o islandštině

David Šimeček je odborníkem na starou i novou islandštinu. Věnuje se výuce i překladu, působí na FF UK a ve Skandinávské jazykové škole. V rozhovoru se dozvíme, čím je islandština unikátní, jak sami sebe a svůj jazyk vidí Islanďané nebo jaké je postavení islandštiny mezi ostatními skandinávskými jazyky. Naučíme se správně vyslovovat názvy některých islandských […]

S Jiřím Januškou o maďarštině

Jiří Januška vyučuje lingvistiku maďarštiny na FF UK a vede také praktické jazykové kurzy. V rozhovoru se dozvíte, z čeho pochází české „herdek“, co to znamená, když se maďarsky řekne csehüll áll „stojí jako Čech“ a jaký je význam příjmení Nagy a Mészáros.  CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE Budeme moc rádi, pokud dáte „odebírat“ kanálu Jazykový koutek na […]

S Draganem Georgievským o arumunštině

Dragan Georgievski se narodil ve Skopji, kde také vystudoval angličtinu a češtinu. Kromě makedonštiny ovládá na úrovni rodilého mluvčího také arumunštinu. Do arumunštiny překládá. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE A o čem jsme s Draganem mluvili? Dozvíte se, kde všude se na Balkáně setkáme s Arumuny, se kterými jazyky je arumunština příbuzná nebo jaké mají Arumuni […]

S Draganem Georgievským o makedonštině

Dragan Georgievski se narodil ve Skopji, kde také vystudoval angličtinu a češtinu. Do makedonštiny přeložil řadu titulů české literatury od Arbese po Škvoreckého nebo Urbana. Pracuje na českém velvyslanectví ve Skopji. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE Budeme moc rádi, pokud dáte „odebírat“ kanálu Jazykový koutek na YouTube. O čem jsme si povídali: Jaké jsou rozdíly mezi bulharštinou […]

S Přemyslem Vinšem o albánštině

Přemysl Vinš vyučuje albánskou historii a literaturu na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií Univerzity Karlovy. Albánie a albánština ho fascinují od dětství. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE Budeme moc rádi, pokud dáte „odebírat“ kanálu Jazykový koutek na YouTube. A o čem jsme si povídali: Jak vnímají svůj jazyk sami Albánci? Jaký je rozdíl mezi standardní a […]

Zobrazení postavy Turka ve vybraných dílech reagujících na maloasijskou katastrofu (Michaela Smékalová)

V září roku 2012 uplynulo přesně 90 let od konce řecko-turecké války, jak zní oficiální název pro konflikt probíhající mezi Řeckem a Tureckem na území Malé Asie v letech 1919 – 1922. Turci tuto válku nazývají národně osvobozeneckou, Řekové pak maloasijské tažení, jenž vyvrcholilo událostí, která se do dějin novodobého Řecka zapsala jako maloasijská katastrofa. Byla to […]

Zvířata v řecké frazeologii

První takový frazeologismus, se kterým se většina studentů řečtiny setká, je obrat πεινάω σαν λύκος „mám hlad jako vlk“. Sloveso πεινάω patří totiž mezi typická slovesa druhé třídy, a tak tohle slovní spojení najdeme v každé učebnici v některé z prvních kapitol, když se učí právě časování sloves druhé třídy. Patrně nejoblíbenější zvířata řecké frazeologie […]

Velký test řeckých hypokoristik

Hypokoristika jsou domácké podoby vlastních jmen, někdy se jim česky říká jména mazlivá. Josefovi říkají přátele Pepo a manželka Pepíčku, Kateřině zase říkají v práci Katko a maminka ji oslovuje Kačenko. Ne jinak je tomu v řečtině. Jména jako Αλέξανδρος, Κωνσταντίνος,  Μανώλης nebo Αναστάσιος mají jejich nositelé v občance, ale pro přátelé jsou Αλέκος, Κώστας, […]

A pro co máte ve španělštině slabost vy?

Já byla vždycky takový sběratel slovíček. Asi taky proto, že miluju seznamy, všechny možné checklisty, bucketlisty, to-do listy, ale klidně taky nákupní lístek. A tak tohle svoje vyznání začnu lexikem. Ve španělštině mám slabost pro dva celkem velké okruhy slovní zásoby. Tím prvním jsou arabismy. Často je poznáte podle toho, že začínají na a-, protože […]

Je to na pendrek

Nedávno jsem v jedné řecké knížce narazila na slovíčko το μαλλί της γριάς „stařenčiny vlasy“ (čti to malí tis ghriás). Takhle se totiž řecky řekne cukrová vata. Pokud to máte stejně jako já, určitě nezůstane nikdy u jednoho slovíčka a musíte hledat dál! Ale kdo ví jaká zábava to nebyla, většina jazyků si vystačí s vatou […]

Mantry a úskalí při jejich překladu (Miloslava Jebavá)

Mantry jsou krátké veršíky většinou  původem z nejstarších indických textů, z véd nebo upanišad, které zlidověly a slouží k různým účelům v běžném životě: jako prosba o prosperitu (prosba o zdraví, úspěch, bohatství, apod. v tomto pozemském životě),  jako zaříkávání před neštěstím nebo  jako prosba o ochranu – při vzývání  bohů. Nakonec i   jako univerzální pomůcka na cestě dalšího duchovního […]

Řecké Vánoce v deseti slovech

jak se řeknou Vánoce: τα Χριστούγεννα (ta christújena) symbol Vánoc: το χριστουγεννιάτικο καράβι (to christujeniátiko karávi – vánoční loď), το χριστουγεννιάτικο δέντρο (to christujeniátiko déndro – vánoční stromeček) kdo nosí dárky:  Άγιος Βασίλης (ájos vasílis – svatý vasilis) jak si přejeme:  Καλά Χριστούγεννα! (kalá christújena) nebo Καλές γιορτές! (kalés jortés) nebo univerzální Χρόνια πολλά! (chrónja polá) co se jí: χοιρινό (chjirinó – […]

Dělivý člen ve francouzštině (Ladislav Vorel)

Každý Čech, který se začne učit nějaký západní cizí jazyk, se velmi záhy dostane ke gramatické látce, kterou ze své mateřštiny nezná. Tou neznámou látkou jsou členy, kde nejčastěji používanými pojmy jsou člen určitý a neurčitý. Při studiu dalšího jazyka (např. němčina po angličtině) je na jednu stranu výhodou, že problematikou členů člověk prošel již v prvním cizím jazyce, na […]

Vše, co jste chtěli vědět o určitém členu, ale báli jste se zeptat

1. Čeština sice člen nemá, ale je dost možné, že se nám tu během několika desítek let vyvine. Věty jako „Víš, já jsem tomu Petrovi neřekl, že do té (tý) Prahy nakonec pojedu“ slýcháme v hovoru čím dál tím častěji. V polštině je situace velmi podobná. V gramatikách se nedočtete o povinnosti spojit podstatné jméno se […]

Covid slovníček

Koronakrize, koronáč, e-rouška, rouškovné. V souvislosti s koronavirem vznikly už desítky nových slov. Některá se omezují na konkrétní sociální bublinu (a často také sociální síť), ale některá se prosadila do našeho slovníku celkem sebejistě. V novinových titulcích se tak objevují slova jako nosál (označení pro ty, kteří nosí roušku špatně nasazenou, tedy pod nosem) nebo antirouškař […]

Co děláme se studenty na Zoomu

Jak si vedu na Zoomu jako učitelka řečtiny? Měla jsem pocit, že téma online výuky jsme v Jazykovém koutku tak nějak vyčerpali na jaře, ale to jsem se šeredně spletla. Je zřejmé, že online výuka nám zůstane mnohem déle, než jsme si všichni mysleli. Komu je určen tento článek? Především lektorům, kteří jsou technicky stejně […]

Deset lingvistických zajímavostí o rumunštině

1. Vizuálně rumunštinu snadno identifikujeme podle pěti grafémů, které čeština nezná: î, â, ă, ț, ș. V rumunštině existuje slovo, kde tahle písmena najdeme všechna společně. To slovo je îmbrățișând a je to tvar gerundia od slovesa a îmbrățișa „obejmout“. (Více o výslovnosti rumunských hlásek zde.) 2. Pokud se naučíte rumunsky, umíte i moldavsky. Takže dva jazyky za cenu jednoho! Oba […]

COVID memes (Lenka Dvořáková)

“Mama” je údajně to nejuniverzálnější slovo vůbec – jako označení pro matku se objevuje s drobnými obměnami snad ve všech jazycích, protože je to prý ten nejsnazší zvuk, který dokážou malé děti vytvořit. Moje děti tuto teorii nepotvrdily, neboť obě preferovaly “baba”.  Byly to ale právě mé děti, které před časem do mého světa přinesly […]

Velký test španělských hypokoristik

V nedávném Jazykovém zpravodaji jsem vyzvala čtenáře, aby zkusili spojit domáckou podobu španělských jmen (hypokoristika) s „oficiální“ podobou jména: 1) Maruja 2) Manolo 3) Nacho 4) Quique 5) Juanjo 6) Maite 7) Maribel 8) Chelo 9) Chema 10) Concha  11) Lola  12) Menchu 13) Moncho 14) Paco A) María Teresa B) Concepción C) Manuel D) Ramón E) […]

Co jste možná nevěděli o lucemburštině

Letošní dovolenou jsme strávili v Lucembursku. I když Lucembursko nepatří mezi destinace, u kterých by vaši kamarádi obdivně kývali hlavou, kde že jste to v létě byli na dovolené, tahle země nám prostě učarovala.  A co jsem tu zatím pochytila o jazykové situaci? Většina Lucemburčanů je minimálně trojjazyčná – mluví lucembursky, francouzsky a německy. V mateřské škole […]

O jazycích v Tanzanii (Líza Getta)

Původně jsem v tomto příspěvku chtěla srovnat roli němčiny v Namibii, o které jsem již psala (zde), a Tanzanii, kam jsem stihla vycestovat ještě před koronavirovými opatřeními. Ukázalo se ale, že v tomto ohledu mezi oběma zeměmi panuje obrovský rozdíl, a tak přináším alespoň krátké shrnutí jazykové situace v Tanzanii – jedné z mála zemí na africkém kontinentě, která si […]

Opravdu je maďarsky hřbitov tuhoškempink?

Asi by mě nemělo překvapit, že reakce na poslední článek o polštině obnášely především jedno: další a další vtipy o polštině. Ke vtipům zmíněným v článku tak přibyly například baba przebyteczna jako tchyně nebo gangster koszulowy jako blecha. A nepřišly vtipy jen o polštině. Maďarsky je prý hřbitov tuhoskempink a včela zase seremeď, vosa neseremeď a sršeň neseremeď turbo.  A samozřejmě přišlo i několik […]

Pomoooc! Polština!!!

Slovanské jazyky mi vždycky přišly těžké. V mojí hlavě jako by pořád běžel následující program. Neustále třídím slovní zásobu podle toho co se řekne stejně, co se řekne podobně, co zní stejně nebo podobně, ale má jiný význam, co se řekne úplně jinak. Když jsem polsky zaskoczona (překvapená) a rozczarowana (zklamaná), tak s tím se ještě nějak vyrovnám. Koneckonců […]

Jak na nizozemštinu (Eva Voortman Šimánková)

Když jsem před dvaceti lety přišla do Nizozemska, neuměla jsem holandsky opravdu ani slovo. V batohu jsem měla útlou oranžovou knížečku “Učebnice Nizozemštiny” od Olgy Krijtové, která mě ale vůbec nezaujala a celá ta léta trpělivě stojí na poličce v mé pracovně a bledne. S přítelem jsem komunikovala anglicky a holandština mi zněla všelijak, jen ne […]

Ten, který tančí s vlky

Dělala jsem onehdy nějaké úpravy ve starším článku Příjmení v evropských jazycích a potřebovala jsem si ověřit, jaké je pořadí nejběžnějších českých příjmení. (Článek je založen právě na porovnání první desítky příjmení v mnoha jazycích.) Klikala jsem a klikala, až jsem se doklikala na článek Czech Surnames na Wikipedii. Mimo jiné se tady dozvíte, že v češtině […]

Estar de acuerdo, estar de moda, estar de pie...

Pokud máte v testu zvolit mezi slovesy ser a estar a nejste si tak docela jistí, a pokud vidíte, že následuje předložka, estar je statisticky jasná volba. Nejčastěji jde o spojení s předložkou de, ale ani spojení s předložkami por, para nebo en nejsou nikterak výjimečná.   estar de… estar de acuerdo – souhlasit estar […]

Kolokace se SER a ESTAR

V jedné z prvních lekcí španělštiny se student naučí jednoduché pravidlo. Sloveso SER používáme, mluvíme-li o jevech trvalých. Sloveso ESTAR používáme tam, kde se stav může změnit. Jenže ser/estar je téma, které se nevyřeší jedním pravidlem. Zní to jednoduše, ale se studenty španělštiny se to táhne prakticky až do státnic. Krásným příkladem je ser/estar casado […]

Nejlepší aplikace pro studium angličtiny (Honza Chvojka)

Řada z nás má v nynější době dost možná jiné starosti, než se zlepšovat v angličtině. Pro ty z vás, kteří přece jen mají nějaký čas a energii nazbyt a zároveň mají chuť na sobě pracovat i v době (snad již odcházejícího) koronaviru, jsem sepsal seznam aplikací a zdrojů, které vám pomohou studovat angličtinu zábavnou a bezbolestnou formou. Výčet […]

Taky máte skřítky v podkroví?

Na frazeologismech se mi vždycky líbilo, že tak nějak odrážejí tu místní realitu. Že Holanďani mají ve svých ustálených slovních spojeních hodně moře a námořníků, my zase nějakou tu lesní a mysliveckou tematiku a třeba takoví Španělé samozřejmě býky (viz článek Španělské fráze). A tak například my i Němci zcela logicky nosíme dříví do lesa (Holz […]

Trbuhom za kruhom aneb břichem za chlebem

Pro území Balkánu jsou už odpradávna typické časté přesuny obyvatel, ať už je to fenomén transhumance, kdy pastevci se svými stády putují v létě do hor a v zimě do nížin (typický zejména pro Arumuny), nebo pečalba, kdy muži opouštějí svoji vesnici, aby se živili v cizině jako zedníci, tesaři nebo malíři.  Pečalba s sebou […]

První nizozemská, italská i polská věta

Cestičky těch prvních písemně zaznamenaných vět bývají křivolaké. Značná část z nich spatřila světlo světa jako probatio pennae v latinských manuskriptech. Mnich přepisoval a přepisoval, ale pak potřeboval rozepsat pero nebo si vyzkoušet nové pero a někam na okraj udělal poznámku ve stylu „první, co mě napadne.“ To je také případ první věty nizozemské. nizozemština […]

Tajné jazyky kolotočářů, domorodých léčitelů i kriminálních živlů

Světští, jarmarečníci, podomní obchodníci… Prostě lidé na vozech. V západní Evropě, především v Německu, Švýcarsku a Francii žijí rozptýleni příslušníci „národa“ světských – Jenische. Ostatně, také čeština zná pro cirkusáky a kolotočáře slovo jaunerák z německého Jauner. (fotografie zdroj: Wikipedie) Jazyk světských podobně jako většina tajných nebo šifrovaných jazyků pracuje s nějakým známým základem (v tomto případě […]

Balkán mix a Orient mix

Každý měsíc vám v eshopu přinášíme zvýhodněný balíček vybraných knih, vždy se 40% slevou. V prosinci jste tak mohli objednávat Rumunštinu pro začátečníky a Makedonštinu jako Balkán mix. Nabídkou měsíce ledna je Orient mix – balíček učebnic turečtiny a perštiny, konkrétně pak učebnice Turečtina hrou a Současná hovorová perština. Balíček Orient mix stojí 540 Kč. Zájemcům […]

100+100 řečtina (pdf)

K čemu by mohl být dobrý seznam stovky nejpoužívanějších sloves a stovky nejpoužívanějších podstatných jmen? Můžu vám rovnou říct, co všechno s ním dělají moji studenti řečtiny: přepíšou si slova na kartičky a nosí všude s sebou, protože zejména slovesa vám opravdu hodně obohatí konverzaci (těch podstatných jmen studenti podle mojí zkušenosti většinou umí mnohem […]